5.2.2017: Nástrahy dnešní doby

Nástrahy dnešní doby.

Hrabová měla velké štěstí, že ji nepostihly nepříjemnosti, souvisejícími s různými aktivitami novodobých podnikatelů. Takové štěstí neměl sousední Vratimov.

V letech 2010 – 2012 tam navezli čiperní podnikatelé téměř do středu města cca 6 tisíc tun odpadů, přivezených z nedalekých  lagun podniku Ostram z Mariánských hor.

Dříve to byla  tzv. petrolejka,  postavená  kdysi  na pomezí mezi Přívozem a Mariánskými horami. Tato fabrika začala svůj provoz v r. 1888 a vyráběla z ropy tehdy velmi žádaný petrolej, různé oleje a parafin na výrobu svíček. Výroba byla  ukončena  v r. 1996 a zůstalo po ní velké  množství odpadu, uloženého v  z tv. lagunách. Vznikl problém, jak tuto ekologickou zátěž zlikvidovat.

 V řešení tohoto problému pomohla trochu  povodeň v r. 1997, kdy uniklo do Odry několik tisíc tun z  horních vrstev lagun. Ale stále tam zůstalo přes  90 tisíc tun  ropného odpadu.

Na likvidaci této ekologické zátěže projevily svého času zájem některé soukromé  firmy. Stát za to nabízel velmi lukrativní peníze  a o tomto byznysu se tehdy  hovořilo jako o zakázce století. Firmy, které v boji o tuto zakázku zvítězily počítaly s tím, že  tyto ropné odpady  budou po určité úpravě  levným palivem  pro elektrárny, cementárny a podobné fabriky.

Ale nestalo se tak. Při provozních zkouškách  v těchto fabrikách se zjistilo, že ve spalinách se nachází různé toxické látky a také vznikly i jiné provozní a ekonomické problémy.  Velkými  odpůrci tohoto způsobu likvidace byla i různá  ekologická  hnutí  a organizace.

 A tak začaly vznikat sklady a úložiště tohoto „zboží“ v širokém okolí. Nebyl to již odpad, pro které platí při ukládání přísná pravidla, ale pouhé „zboží“.  Vznikly sklady na území  Slezské Ostravy,  Vratimova a dokonce v i Polsku, kde dosud leží na haldách 20 tis. t tohoto materiálu a Poláci žádají o zpětný odvoz do ČR.  

Čas od času se informace o těchto záležitostech objevují  i místním tisku, rozhlase i televizi.  V lagunách je ještě 90 tis. t tohoto materiálu a nikdo neví, co s tím. Nedávno vznikl nápad, aby se laguny se zbytkem odpadu  zabetonovaly. S tím pochopitelně nesouhlasili představitelé MS kraje a města Ostravy.

Nejde o jednoduchou záležitost, po bitvě je mnoho generálů. Mě napadá, že před rozhodnutím svěřit záležitost soukromým firmám ,  měl stát s pomocí vědeckých a výzkumných pracovišť  vymezit   cesty k ekologicky  i ekonomicky  reálnému řešení.  Z neznámých důvodů se tak nestalo a soukromé podnikáni  to nedokázalo vyřešit.

Na závěr se vrátím k nápisu dnešního článku. Co scházelo, aby haldy těchto odpadů nevznikly na plochách v areálu Tajgy nebo po bývalé haldě VŽ?  Podle mě to byla pouze náhoda, že se tak nestalo. Ale náhody, jak známo, jsou velmi důležité nejenom v životě lidí, ale asi i v životě obcí.

5. 2. 2017     V.S.