1.1. 2022: Deník N: čtvrtek 16.12. - středa 29.12.2021

Deník N: čtvrtek 16. 12. – středa 29.12. 2021

Hlavními domácími událostmi bylo jmenování nové vlády Petra Fialy, diskuse odborníků i politiků o dalším možném průběhu koronavirové pandémie, zdražování  plynu a elektřiny, růst inflace a úprava rozpočtu  na rok 2022. Nejsledovanější zahraniční událostí bylo rostoucí napětí  na hranici  Ruska s Ukrajinou a hodnocení politické kariéry kancléřky Angely Merkeové.

Čtvrtek 16. prosince: Jiří Pehe – Zeman není výjimka, jen další z řady. Tahanice o vytvoření  nové vlády opět ukázaly, že české prezidentství  hraje v našem demokratickém systému spíše rozvratnou roli. Problém vznikl  už při vytváření Československé republiky   v roce 1918. Ač byla vytvořena  jako parlamentní republika, určité tradice a zvyky monarchie se ukázaly být stále silné. Po roce 1989 se naskytla šance roli prezidenta přizpůsobit parlamentní demokracii a celkově ji zcivilnit. Jenomže Václav Havel navázal na dědictví první republiky.

Pátek 17. Prosince: Renata Kalenská: Padesát vzpomínek na den, kdy zemřel Havel. Před deseti lety odešel intelektuál , kterého jako jednoho z posledních objímal dalajlama. Politik, jehož bývalý americký prezident George Busch označil za svého přítele, a jeho otec, další prezident USA pronesl, že Havlova odvaha symbolizuje odhodlání východní Evropy odmítnout komunismus.

Pondělí 20. prosince: Iva Bezděková – „Společně to zvládneme“. Fialův kabinet se ujal vlády.  Prezident Miloš Zeman jmenoval v pátek vládu Petra Fialy. Nový kabinet přebírá moc v situaci, kdy Česko čelí několika vážným problémům. Prezident vládě popřál, aby za ní zůstalo něco užitečného.

Úterý 21. Prosince: Petr Koubský – Nová varianta viru dělá světu starost. Je nakažlivější? Omikron se od delty liší asi padesáti mutacemi své DNA. Nejistota se týká tří hlavních faktorů: zda je nakažlivější, zda se průběh nemoci liší od toho dosavadního průběhu a jak je to s účinnosti vakcín a léků.

Středa 22. Prosince: Michael Romancov – Rusko chce zpět Evropu z roku 1997. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že nepřijme-li NATO  jeho systém bezpečnostních záruk, přijme systém „kontra-hrozeb“. Poslední platnou věcí je podle Kremlu sjednocení Německa. Proč? Proběhlo s explicitním souhlasem SSSR. Vše ostatní, včetně přistoupení nových členských zemí  - Česko nevyjímaje – k NATO nebo k EU by však v Kremlu de facto opět chtěli schválit respektive zneplatnit.

1. 1. 2022     V.S.