Fantasmagorie pana Slavíka
Podle podle nyní platného pravopisu měl pan Slíva ve svém příspěvku v Hrabova.info napsat „fantazmagorie“, ale to není zdaleka jediná chyba v jeho obsáhlém diskusním příspěvku.
Hned v prvé větě se jmenovaný hluboce mýlí. Pochopitelně se v mém článku „Pilíky v roce 2030“ nešlo o žádnou fufurologickou sondu ani o „vyhrožování“ obecní radě, ale pouze o svobodnou diskusi k danému problému. Tedy zda pro občany Hrabové je lépe v prostoru Pilíků zachovat vodní plochu nebo tento prostor (cca 12 ha) zalesnit. Obě řešení jsou v souladu s platným územním plánem.
Že jsem ve své fikci zvolil rybochovné zařízení, to v daných souvislostech není vůbec důležité. Mohl jsem zvolit třeba farmu pro rozmnožování akvarijních rybiček (ČR je v tom světová jednička!) nebo soukromý rybník, kde návštěvníci nemusí mít k lovu ryb žádnou povolenku. Všechny tyto aktivity jsou v souladu s územním plánem a státní správa by je musela akceptovat. Zdá se, že pan Slíva vůbec nepochopil smysl mého článku, ale to není moje chyba.
Nyní je na místě pana Slívu poučit o základních principech rekultivace území, postižených následky těžební činnosti. Názorným příkladem jsou plochy po bývalých nádržích Pilík 1,2,3. I na těchto vyvýšených místech se podařilo v dřívějších letech založit les. Pochopitelně ho netvoří stromy jehličnaté, ale jde o les smíšený, kde převládají stromy listnaté.
Při mém velmi časté pobytu v těchto místech jsem sledoval postup zalesňování západního svahu odkalovací nádrže Pilík 3, tedy plochu 15 x 500 m. Bylo to cca v roce 2000. Prováděli to pracovníci Státních lesů, závod Frýdek-Místek. Přivezli několik náklaďáků s malými stromečky, zakořeněnými ve speciálních nádobách s rašelinou. Pak pro každý stromeček vykopali jamku přiměřené velikosti, tuto naplnili rašelinou smíšenou s hnojivem Cererit a pak tam zasadili příslušnou rostlinu. A to ne „halabala“, ale podle pečlivě vypracovaného plánu. Pak tam několik měsíců jezdili pracovníci Státních lesů a rostlinky zalévali a sledovali jejich růst. Přesně si vzpomínám na zajímavou operaci, při které byly vršky stromečků opatřeny silně zápachajícím nátěrem. Bylo to opatření proti okusu lesními zvířaty. Takže rekultivace není žádná sranda a stojí velké peníze. Mnohem víc jak ponechání vodních ploch v nynějším stavu pro potřeby sportovních rybářů. A opět má otázka: kolik z občanů Hrabové této vymoženosti sportovního rybolovu využije? Soudě podle současné situace, tak nikdo. Kdežto promyšleně založený les (nebo dokonce lesopark), to je úplně něco jiného. Výhody lesa jsem již na stránkách Hrabovsých novin podrobně pospal a nebudu to dnes opakovat.
Až k slzám mě dojala starost pana Slívy o celkovou úroveň mých Hrabovských novin. Jmenovaný „odborník na všecko“ mi vyčítá špatnou kvalitu mých článků z poukazem na nedostatek informací o problematice, kterou se snažím řešit. Vyzývám pana Slívu, aby toto své tvrzení doložil, velice rád mu na stránkách Hrabovských novin odpovím. V tomto odstavci také uvádí pro mě nesrozumitelnou informaci o „bulvarizaci“ Hrabovských novin. I to by měl pan Slíva vysvětlit.
Také mě zaujala informace pana Slívy, že kdysi sledoval mé články pravidelně a již téměř rok tak nečiní. Pouze dnes „jeho blahorodí“ učinilo výjimku. Nevím, zda se mám za svůj článek na základě kritiky pana Slívy svým čtenářům omluvit s poukazem na nedostatečné informace, které o tomto území mám.
K této polemice se připojil i R. Orkáč. Jeho argumenty jsou pro mě natolik nesrozumitelné, že se k nim nebudu vyjadřovat. Učiním jedinou výjimku: Vůbec jsem nepochopit, proč se pan Orkáč zmiňuje o článku v Hrabovských listech z roku 1998, ve kterém úřednice tehdejšího stavebního úřadu psala o odvalu Dolu Pasov. Tehdy byl redaktorem Hrabovských novin pan Lumír Kosela který pravděpodobně požádal ing. Chwistkovou o tento příspěvek. Může mi pan R. Orkáč vysvětlit, jakou to má souvislost s nyní řešenými problémy? Velice rád toto vysvětlení zveřejním v mých Hrabovských novinách.
4.4.2018 V.S.