7.11.2018: Z archivu Hrabovských novin

Z archivu Hrabovských novin

Nyní, na začátku nového volebního období 2018-22 nebude na škodu si připomenout některé momenty z minulosti. Přeba o tom, co se psalo v Hrabovských novinách před rokem, konkrétně 12. 10. 2017.

Ekonomické problémy samosprávy.

Každý,  kdo měl možnost se seznámit s principy fungování výrobní nebo obchodní organizace ví, že   v jejich vedení  je mimo ředitele  nezbytný i  odborník, zaměřený  na technické záležitosti a odborník,  zabývající se ekonomikou.

I když obec není ani výrobní ani obchodní firmou, řeší se zde denně jak problémy technické tak i záležitosti ekonomické. A nejde o žádné „drobné“, radní rozhodují často o velkých finančních částkách.

Hrabová  má  ve své správě  poměrně mnoho různých objektů, které mají  různé potřeby při zajišťování  jejich provozu a údržby. Konkrétně to je neobvykle rozsáhlý bytový fond (více jak 200 bytů!), základní škola s kapacitou 700 žáků (současný stav 365 žáků), dvě mateřské školy, reprezentační budova místní radnice, objekt Sboru dobrovolných hasičů, moštárna a hlavně rozsáhlý systém místních komunikací. A také velké množství obecních pozemků.  Pokud jde o celkovou sumu majetku, nalezl jsem tento údaj v Závěrečném účtu za r. 2014, a to díky pečlivosti ing. Ziobrové.  Je to 274 591 258 Kč. V dalších letech tento údaj nebyl publikován.

Může se namítat, že vedle samosprávy má Hrabová í i svůj Úřad, kde jsou potřební odborníci pro místní správu.  Ale není snadné vytvořit z těchto dvou velmi odlišných útvarů harmonický celek.

Pokusím se tento problém přiblížit  na následujících příkladech:

Třeba  stále rostoucí ceny  energií (teplo, plyn, elektřina). Firmy (i soukromníci) tomu čelí  různými  technickými opatřeními  včetně zateplování objektů. Co v tomto směru činí naše samospráva? Nic.

Nebo rentabilita bytového fondu. Samospráva Hrabové nemá tušení, jaké jsou náklady na jeho provoz a jaké jsou výnosy na nájemném. Alespoň v Závěrečném účtu za r. 2016 o tom nebyla zmínka. Nejednala o tom ani Rada (viz usnesení Rady) ani finanční výbor nebo bytová komise (viz zápisy).

Stejné je to s nebytovým fondem. Na příklad kulturní středisko na Šídlovci. Neexistuje žádný podklad, kde by byly uvedeny náklady na provoz (vytápění, elektřina, voda, úklid) a náklady na opravy. A přitom jde o vysoké částky. U nákladů na provoz nejméně 200 tisíc ročně, u nákladů na opravy od r. 1995 nejméně 2  mil. Kč. Výnosy z nájmů  nikdo nesleduje. Nebo ano? Podobná je situace u nebytových prostor na dalších místech Šídlovce. Nikdo nesleduje, zda zde nevznikají neúměrně vysoké finanční ztráty.

A jsou i další činnosti, které by vyžadovaly důkladnou ekonomickou analýzu. Jako je údržba zeleně,  údržba a opravy místních komunikací, důkladná analýza potřebnosti plánovaných investic, snižování neproduktivních nákladů (především  na provoz místní  správy) atd. 

Jednou z možností jak tento problém vyřešit je existence dvou místostarostů. Jeden s technickým zaměřením, druhý se zaměřením na ekonomiku.  Současný zákon o obcích to umožňuje a zvýšené náklady na samosprávu by se určitě uhradily v hospodárnějším provozu obce.

Pro příklad nemusím chodit daleko. Mají to tak mnoho let v sousedním Paskově. Podle údajů v Závěrečném účtu Paskova  za rok 2016 jsou náklady na provoz zdejšího zastupitelstva přijatelné. Něco ušetřili i tím, že omezili počet komisí.

V nynějším volebním období naše zastupitelstvo dovládne podle zásad, schválených v platném Jednacím řádu. Ale již nyní je třeba uvažovat o budoucnosti.

7. 11. 2018     V.S.