86 let od narození Jaromíra Šavrdy

I když nikdy nežil v Hrabové, má na místním hřbitově svůj hrob. Zastavil se u něho  i Václav Havel při návštěvě Ostravy v lednu 1990.

Dne 25. května 2019 by se dožil Jaromír Šavrda 86 let. Ale nedožil, zemřel v roce 1988 ve věku pouhých 54 let.

Byl významným ostravským novinářem, spisovatelem a signatářem Charty 77. Pietní vzpomínky jeho nedožitých 85. narozenin v loňském roce  se zúčastnili na místním hřbitově  jeho přátelé a rodinní příslušníci. Letos vzpomenu na Jaromíra Šavrdu alespoň tímto článkem. 

 Narodil se 25. května 1933 v Zábřehu nad Odrou a  vystudoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor  české  literatury. Po ukončení studií  vystřídal několik zaměstnání, byl několik let i středoškolským učitelem.  V pohnutém  roce 1968 pracoval jako redaktor  ostravského deníku Nová Svoboda. Redaktoři těchto novin  podporovali tehdejší úsilí o obrodu a protestovali proti zásahu vojsk Varšavské smlouvy.

Za svůj nesouhlas s okupací a odpor proti normalizačnímu režimu byl pak pod dohledem Státní bezpečnosti. Přesto navázal spolupráci s vydavateli  samizdatové literatury (edice Petlice, Libri Prohibiti). Vyšly zde mimo jiné  velmi populární Černí baroni,  Souostroví Gulag a další tehdy zakázané publikace.

Jaromír Šavrda byl zatčen a v roce 1978  uvězněn.  Bylo mu kladeno za vinu, že se podílel na opisování a šíření zakázaných knih a na rozvracení republiky. Na svobodu  byl propuštěn  v roce 1981.

Po svém propuštění podepsal Jaromír Šavrda Chartu 77 a nadále pokračoval ve své disidentské činnosti. V roce 1982 byl znovu zadržen a uvězněn přesto, že byl  již vážně nemocen. I po návratu z druhého věznění  nadále opisoval a rozšiřoval jak své vlastní knihy tak texty ostatních autorů. Jeho byt v Ostravě- Zábřehu se stal centrem nezávislé kultury. Zemřel náhle na infarkt 2. května 1988.

Velikou oporou v jeho disidentské  činnosti mu byla jeho  druhá žena  Doroles Šavrdová. Pocházela z Brna, vydatně pomáhala svému muži při vydávání samizdatové literatury a  rovněž podepsala Chartu 77.  I po smrti svého manžela  pokračovala v disidentské činnosti.  Zemřela  v roce 2012.

Co má Jaromír  Šavrda společného s Hrabovou? Je tady jedna poměrně neznámá skutečnost. V letech  1971 – 1975 pracoval  jako skladník v Geologickém průzkumu v Hrabové.  Možná, že ještě i  dnes žijí  bývalí zaměstnanci Geologického průzkumu, kteří by mohli podat svědectví o této výjimečné osobnosti.

Rozsáhlá byla jeho literární tvorba. Byly to romány, fantastické povídky, básně, dedektivky. Velmi působivé jsou jeho  vzpomínky z vězení . ( Přechodné adresy, Vězeň č. 1260). Napsal celkem devět zajímavých knih. Ale kdo dnes čte knihy? Vždyť existuje internet. 

 Všechny jeho  knihy si lze vypůjčit v ústřední městské knihovně v Ostravě, některé i v Hrabůvce. Buhužel, žádná z nich není v knižním fondu místní knihovny.

Jaromír Šavrda byl dvakrát ženat, v prvním manženství se narodil syn Jiří, v druhém   syn Vítězslav.  

Proč  je místem posledního odpočinku Jaromíra Šavrdy hřbitov v Hrabové, to přesně nevím. Pravděpodobně proto, že Hrabůvka nemá vlastní hřbitov a pozůstalí se rozhodli pro Hrabovou. Jeho rodina žila mnoho let nedaleko, a to na Výškovické 87. Je to poslední dům na Čujkovově  ulici (pravá strana) před světelnou křižovatkou s Výškovickou. 

Zájemce o bližší informace o Jaromíru Šavrdovi odkaźuji na své dřívější  články v Hrabovských novinách, a to  z roku 2016 a 2017. Profesně se zabývá osobností Jaromíra Šavrdy historik Jakub Adámek a ředitelka ostravského archivu Hana Šustková. 

2. 6. 2019   V.S.