Občané Hrabové si možná vůbec neuvědomují, na jak vysoké úrovni je naše nynější autobusová doprava. Nejenom počtem spojů, ale i kulturou cestování.
Současná generace neuvěří, co bylo „kdysi“ normální. Třeba častá poruchovost autobusů, až hodinové intervaly mezi jednotlivými spoji a „přecpanost“ vnitřních prostor cestujícími. Maminky s kočárky nebo invalidní občané neměli žádnou šanci se svézt autobusem.
Pro zasmání: Na zastávce „Bělská“ si řidiči často „ odskočili“ do nedalekého obchodu si koupit svačinku nebo cigarety. A cestující pokorně čekali mnoho minut na pokračování v jízdě. Nikdo se neodvážil protestovat. Dnes něco neuvěřitelného.
Pokud jde o dnešní počet spojů do Hrabové, je na místě připomenout skutečnost, že se o to zasloužil náš občan Honza Dvořák, někdejší významný činitel organizace ODIS. Konkrétně to jsou tři linky, a to 39, 27 a 41.
Od historie se nyní vracím do reality.
Za určitý současný problém Hrabové považuji nedostatečnou vybavenost zastávek krytými čekárnami a bezpečné přechody pro chodce v jejich blízkosti přes Paskovskou ulici. Patří to ke „kultuře“ 21. století.
Podle Statusu Města Ostravy (viz článek 23) zodpovídají za tyto záležitosti městské obvody. Bohužel, náš městský obvod se věnoval v minulých letech těmto zastávkám velmi nesystematicky. Důkazem toho je i stavební řešení čekáren, jejich neexistence na některých exponovaných místech a především chybějící přechody pro chodce, které jsou nedílnou součástí těchto zastávek.
Významné je i architektonické řešení těchto objektů. Některé obce to pochopily a věnují tomu velkou pozornost. Reálným výsledkem těchto snah jsou nejenom účelné, ale i estetické čekárny, ve kterých lze příjemně strávit těch několik minut do příjezdu našeho autobusu.
Doufám, že současní radní Hrabové se budou brzy věnovat i tomuto problému. A to nejen slovy, ale hlavně skutky.
28. 3. 2019 V.S.