Bobr - zachránce Pilíků

Vracím se tímto k nedávné  informaci o bobrech, kterou napsal pro Hrabova.info  Ing. Radek Orkáč. 

Je tomu skutečně tak.  Podle různých indicií se  bobři přistěhovali do blízkosti Pilíků  na počátku letošního roku, a to pravděpodobně od nedaleké  Ostravice.  Pro  svůj přesun  zvolili   koryto odlehčovacího kanálu a horní tok Ščučí.  Nový domov  si tito bobří „novomanželé“  založili na tomto potoku cca 500 m jižním směrem od Mitrovické  kapličky. Pro pořádek uvedu že zde to ještě není  Ščučí, ale Lesní potok.  Na něm  si vybudovali  hnízdo, a vůbec netušili, co tím způsobí.

Shodou okolností  kolem těchto míst vede kanál průsakových vod, který končí  v pověstném sedimentačním kanále, kde umírají srnky a srnci. Před časem jsem ho  označil jako „vřed Hrabové“.

 Vytvořenou bobří  hrází byla část vody z Lesního potoka převedena kanálem průsakových vod až ke vzdálené  čerpačce Pilík 3 a následně  do nádrže Pilík 4.  Zásluhou bobrů tak mají Pilíky v současné době  dostatek  vody.

Napadlo mě, že bychom měli tyto bobry jako čestné členy  přijmout i do Klubu přátel Pilíků. Stejně jako hrabovští čápi by si i naši bobři zasloužili křestní jména. Bylo by však  asi velmi obtížné pořídit jejich identifikační fotosnímky.

Zjistil jsem,  že toho vím  o životě bobrů  poměrně málo. Dal jsem se do práce a následující informace  možná  zaujmou i čtenáře Hrabovských novin.

Bobr žije v blízkosti potoků a řek, kde si v jejich korytech buduje  z pokácených stromů, větví a hlíny rozlehlá hnízda.  Dospělí bobři váží 12-25 kg, samice i samci mají stejnou velikost. Svými ostrými zuby jsou schopni porazit strom i o průměru 1 m.

Jsou to převážně noční zvířata, ve dne odpočívají ve svém hnízdě.  Živí se kůrou a lýkem listnatých stromů, keřů, jejich větvemi a kořeny. Vyhledávají především vrby, olše, břízy a osiky. Na zimu si v blízkosti hnízda připraví  potřebné množství potravy.  Chutnají jim i některé byliny a vodní rostliny.

Mláďata se rodí od dubna do června. Bývá jich od dvou do čtyř. Po dosažení věku cca 2 let opustí mladí bobři hnízdo a s partnerkou ze sousedního hnízda  se vypraví hledat nový domov.

Již mnoho let jsou  bobři chráněni zákonem. V dřívějších dobách se lovili pro chutné maso, kvalitní kožešinu a také pro obsah mazových žláz. Tento extrakt se  používal  pro přípravu účinného léku proti horečce. Teprve relativně  nedávno byl  nahrazen  Aspirinem.  Výměšky mazových žláz se  používaly  i  při výrobě voňavek.

V současnosti se zdůrazňuje devastující  vliv  bobra na dřevní porosty. Je však i užitečný tím, že jeho hráze zadržují vodu v přírodě a vytváří se tak vhodné prostředí  pro řadu dalších živočichů. Mimo to mu velice chutná invazivní křídlatka japonská.

Bobr se k nám v současné době stěhuje z Rakouska  a je  nejvíce rozšířen v povodí  řeky Moravy. Daří se mu u nás dobře a postupně se „zabydluje“ i v dalších povodích. Nyní na území ČR žije asi 4 000 bobrů.

Mám vážné obavy, že naše bobry může potkat  neštěstí  v podobě určitého druhu lidí. Bohužel, i takoví jsou mezi námi.  Myslím tím pytláky, které může zlákat  chutné  maso bobrů, a ještě k tomu vzácná kožešina.  Rád bych se mýlil.

19.4. 2020     V.S.