Budoucnost jižní části Hrabové

Zásadní vliv na budoucí výstavbu a na celkové využití krajiny má územní plán pro dané území. Ten současně platný včetně území  Hrabové  byl schválen  zastupiteli města Ostravy v květnu 2014.

Ani v usneseních tehdejšího zastupitelstva Hrabové, tehdejší rady, dokonce  ani v Hrabovských listech jsem nezaznamenal žádnou zmínku o veřejném projednávání  tohoto dokumentu s místními občany. Možná, že jsem to přehlédl, ale asi ne.  Spíše tehdejší  místní samospráva nevěnovala územnímu plánu  patřičnou pozornost. 

Při studiu těchto materiálů  jsem se zaměřil na okolí mého bydliště a zjistil následující:

Především mě zaujala tzv. Jižní tangenta. Je to silnice, která začíná na Paskovské ulici v blízkosti dřívějšího Dolu Paskov, pokračuje směrem k Ostravici, sleduje tok řeky v délce cca 800 m, pak šikmým mostem přechází na pravý břeh a v prostoru  nynějšího mostu se napojuje na  Frýdeckou ulici. Pokud se tento budoucí záměr uskuteční, tak tato nová  komunikace zcela oddělí Hrabovou od řeky, se kterou její obyvatelé po dlouhá staletí měli blízký kontakt.  Spokojeni nebudou  také majitelé RD , kteří v této oblasti  na konci ulice Na Luhu  začínají  stavět.  A asi také již nikdy nevznikne lesopark na ploše po bývalé haldě VŽKG.  Ideálním  řešením pro Hrabovou  by bylo přemístit trasu této komunikace na pravý břeh Ostravice. Proč se o to nepokusit?

Další problém vidím v oblasti bývalých Pilíků. Bývalých proto, že ukončením činnosti uhelného prádla dolu Paskov zřejmě tyto vodní plochy zaniknou. Vznikne tak možnost odstranit vskutku ošklivý betonový kanál, postavený  kdysi  OKD  jako vodní zdroj pro odkalovací nádrže č. 4 a 5 a to včetně  neudržované obslužné komunikace, kterou  svého času nazval šéfredaktor Hrabovských listů „tankodromem“.  Nedávno se v tomto zcela nedostatečně zabezpečeném kanále opět utopil srnec. Nemluvě o „estetických“ hodnotách této stavby. Raritou je zábradlí na severní straně, zhotovené z odřezků  vyřazených dopravních pásů z šachty.

 Nyní nastala  možnost požádat o zrušení této  „okrasy“ Hrabové a uvedení zdejší krajiny do původního stavu. A to včetně obnovy  historické hráze tehdejšího rybníka Pilík,  což by nebyl žádný problém, hráz je stavebně zachovalá, je zapotřebí pouze odstranit náletovou zeleň.  A ihned bez velkých nákladů by vznikla turistická (a možná i cyklo) stezka od nové lávky přes Ostravici do Nové Bělé a dále přes Starou Bělou do Výškovic.

V územním plánu je zakreslena i železniční trať, vedoucí  z prostoru celního překladiště Paskov do prostoru průmyslové zóny Hrabová, určená pro přepravu velkoprostorových lodních kontejnérů  a dalšího zboží. Prozatím je koridor této železnice zakreslen v územním plánu  jako územní rezerva. Doufám, že se tato stavba nikdy neuskuteční.

Nyní se zastavím u odlehčovacího kanálu Ščučí. Byl zde vybudován cca v r. 1990 a vskutku ochránil Hrabovou od případných zátop. Doplatili však na to majitelé RD a zahrad v blízkosti Slínové ulice a při větších deštích jsou zatápěny i vzdálenější  pozemky a objekty.  Uvítal jsem proto projekt na rekonstrukci tohoto kanálu, která se měla realizovat již v tomto roce. Ale nic se neděje a nikdo neví, proč.

Nakonec  se zmíním o intenzivní stavební činnosti v okolí  ulice Bělská. Dle územního plánu se zde  počítá s výstavbou dalších RD na ploše cca 4 ha. Doufám, že při povolování nových staveb se bere v úvahu i poměrně úzká (a jediná)  příjezdová komunikace. 

V této oblasti existuje významný krajinný prvek „Na Rybnících“. Řízením osudu je nyní z větší části v soukromém vlastnictví. V současné době jsou tyto pozemky  udržovány v přijatelném stavu díky iniciativě pana Emila Moudrého a Jezdeckého klubu Na jízdárně. Pasou se zde koně a tráva se pravidelně sklízí pro přípravu sena na zimu.  Ale jaká je  vzdálenější perspektiva? Jednal o těchto záležitostech někdo s majitelkou těchto pozemků?

Podle mé představy o funkci samosprávy by se měl  územním  plánem  a související  problematikou zabývat  konkrétní člen rady, se kterým  by byla možnost  tyto záležitosti projednávat. Bohužel v Hrabové tomu tak není, vládne zde dlouhodobě „kolektivní nezodpovědnost“.  Důkazem toho je i způsob projednávání územního plánu v r. 2014.

Možná, že mě opět  pošlou někteří místní aktivisté  za tento článek do p…., ale respektuji jejich právo zveřejňovat své pocity a názory. Ať  žije svoboda slova!

13. 6. 2017    V.S.