Budoucnost Pilíků - kapitola č. 1

Po ukončení provozu úpravny uhlí  Dolu Paskov  se nyní rozhoduje mimo jiné i o budoucím využití území  v jižní části Hrabové, známého pod názvem Pilíky.

 Podle platné legislativy mohou toto rozhodování  ovlivňovat následující orgány:  Ministerstvo životního prostředí, orgány MS kraje a orgány města Ostravy včetně MOb Hrabová. Spolupracujícím subjektem je nynější  vlastník  tohoto území – OKD.  

V současné době k dané problematice již  existují některé  podklady,  zveřejněné na webových stránkách  Moravskoslezského kraje.

 O problematice Pilíků se pojednává  podrobně ve studii,  zpracované v listopadu 2016 Ing. Martinem Šmolkou, odborníkem na hydrogeologii.  Pro potřeby probihajího procesu EIA slouží dokument, jehož autorem je RNDr. Milan Macháček, odborník na posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Je z ledna  2017 a v podstatě respektuje stanoviska, obsažená ve studii Ing. Martina Šmolky.  Dále to jsou dvě úřední oznámení  MŽP, a to o  „Zahájení zjišťovacího řízení záměru“ a  „Závěr zjišťovacího řízení“.  Oba tyto dokumenty se dotýkají i Pilíků. Nakonec  to je i vyjádření  zodpovědných orgánů Magistrátu města Ostravy k danému problému.

Pokud jde o místní orgány v Hrabové, první oficiální projednávání  problematiky Pilíků se uskuteční v pondělí  17. 7. v komisi pro výstavbu, dopravu a ekologii,  kterou vede zastupitel pan Jan Dvořák.  Byl jsem na toto jednání pozván.  To proto, že bydlím nedaleko Pilíků a mohu členům komise poskytnout určité informace. Budu se snažit nezklamat projevenou důvěru a  pro  konstruktivní  průběh jednání této  komise zveřejním v tomto týdnu na stránkách Hrabovských novin několik článků k tomuto tématu.  Aby se mohli členové komise před tímto jednáním  seznámit s některými skutečnostmi.

V dnešním článku to budou  mé všeobecné úvahy o území, které znám důvěrně již mnoho  let.

Po vybudování  sedimantačních nádrží v šedesátých letech minulého století se stalo toto území oficiálně součástí úpravárenského komplexu Dolu Paskov.  Majitel (OKD) byl velmi benevolentní a  nebránil místním občanům v přístupu k odkalovacím nádržím a v pobytu v tomto prostoru.

Pokud si pamatuji, nikdy se však  tento prostor netěšil velké pozornosti hrabovských  občanů. Asi proto, že nebyl příliš atraktivní a také proto, že jediná přístupová komunikace byla odjakživa  ve velmi dezolátním stavu.

Podstatným problémem zdejších  vodních nádrží je čistota vody a s tím spojená možnost koupání a provozování  různých vodních sportů.  To v nádržích č. 4,5  (až na krátké období v letech 1970-72)  nikdy nebylo možné. Nanejvýš sportovní rybaření.   Bohužel, v Hrabové není  tato aktivita příliš  populární,  takže možnost  sportovního rybolovu využívali občané z Paskova a z  jiných městských obvodů.  

Že se o těchto záležitostech zmiňuji, není  samoúčelné. Uvažuji o příštím využití oblasti Pilíků tak, aby z toho měli prospěch především občané Hrabové. Půjde o volbu mezi vodními nádržemi a zalesněním.  Třetí alternativa, zastavění tohoto území  průmyslovými objekty, sklady, supermarkety  nebo rodinnými domy se mi jeví jako málo pravděpodobná.  To by byla z hlediska budoucí Hrabové obrovská chyba a vylučuje to i platný územní plán.

V zítřejším  článku pojednám podrobně o textu, který je v záležitosti Pilíků obsažen  ve zprávě Ing. Martina Šmolky z listopadu 2016.

11. 7. 2017    V.S.