Obdržel jsem od předsedy stavební, dopravní a ekologické komise, od pana zastupitele Jana Dvořáka pozvání, abych se zúčastnil příští schůze této komise a přednesl svůj názor ve věci budoucnosti Pilíků.
Na schůzi komise se dostavím, ještě jsem neměl možnost se seznámit s některými jejími členy, konkrétně s panem Vašnovským, Blanárem a Pilchem. S ostatními členy komise jsem při různých příležitostech již přišel do styku. Konkrétně se sl. Batelkovou konzultujeme různé projekty v oblasti ochrany přírody, s panem Holišem jsme nedávno navštívili Pilíky, o panu Chlupatém je mi známo, že zná v Hrabové „každý kámen“ a pan místostarosta Rundt nepochybně pozorně sleduje záležitosti v souvislosti s probíhají EIA o budoucnosti Pilíků.
Své pozvání jsem pojal velmi zodpovědně a v záležitosti Pilíků napsal na svůj web několik článků. Abych byl „v obraze“, prostudoval jsem všechny dostupné dokumenty, které se týkají budoucnosti území, zvané Pilíky.
Za významné považuji stanovisko Útvaru hlavního architekta a stavebního řádu města Ostravy, ve kterém se píše, že dle Územního plánu Ostravy jsou jsou tyto plochy způsobem využití „Plochy vodní a vodohospodářské“ a „Lesy“. Tedy platný územní plán není v rozporu s mým doporučením, které preferuje založit na ploše cca 15 ha na místě bývalých vodních nádrží lesopark.
V této záležitosti je jedna otázka na kterou marně hledám odpověď. Proč se všichni snaží mermomocí zachovat vodní nádrže Pilík 4,5 ? Vždyť to byly po celou dobu existence úpravny uhlí Dolu Paskov pouhé čističky odpadních vod. Součástí toho všeho byl i nevzhledný betonový kanál a neudržovaná přilehlá komunikace.
Nikdo ze zainteresovaných stran doposud neuvažoval i o jiných možnostech smysluplného budoucího využití těchto prostor. Ve svých posledních článcích v HN jsem řešil dvě možné alternativy: buď zachovat vodní nádrže nebo tento areál prostřednictvím rekultivace proměnit na les. Ne na lecjaký, ale víceméně na lesopark. Jaké jsou pro a proti u těchto dvou alternativ?
Vodní nádrže:
Výhody: Nízké finanční náklady spojené s přeměnou dosavadní „ čističky odpadních vod“ na budoucí „plochu vodní“. Vyřešil by se tím i problém s likvidací odpadních vod ze současného průmyslového areálu na území bývalého Dolu Paskov ( 11 tis m/3 ročně) a možný problém s průsakovými vodami z okolních odvalů uhelných hlušin.
Nevýhody: Nutnost další existence čerpací stanice Pilík 3 včetně „odpudivého“ betonového kanálu a přilehlé neudržované komunikace. Pro obyvatelstvo Hrabové velice malý přínos.
Kultivovaný les – lesopark:
Výhody: V případě vybudování vyhovující přístupové komunikace by občané Hrabové získali areál, vhodný pro odpočinek i různé jiné pohybové aktivity.
Nevýhody: Určité náklady na rekultivaci bývalých nádrží Pilík 4,5 a na vybudování přístupové komunikace. Platily by to OKD nebo stát. A budoucí náklady na běžnou údržbu lesoparku. Ty by platil asi majitel, možná ve spolupráci s obcí. Pro obyvatelstvo Hrabové velký přínos.
Nebudu předjímat, jak to všechno dopadne. Řešení problému se odhaduje na 5 – 6 let. V tak důležitých záležitostech není na místě spěch, problematika by se měla prodiskutovat a promyslet ze všech stran.
Ale je na čase již tento proces zahájit. Možná tímto zahájením bude diskuse na zasedání komise výstavby, dopravy a ekologie, poradního orgánu Rady MOb Hrabová dne 17. 7. 2017. O výsledku budu informovat čtenáře Hrabovských novin.
15. 7. 2017 V.S.