Navigace: Vladimír Slavík > Čestní občané města

Čestní občané města

 

Vracím se ještě  k 11. listopadu, ke Dnu k válečných veteránů, a to v souvislosti se jmény, uvedenými v seznamu „Čestní občané města“ na webových stránkách SMO. Mez čestnými občany jsou i osvoboditelé  Ostravy z roku 1945,  příslušníci  Sovětské armády ( A.I. Jeremenko, M.  Bobyreva) a pak převážně příslušníci 1. armádního sboru gen. Ludvíka Svobody. Celkem je v seznamu „čestných občanů města“  11 jmen těchto bojovníků, mezi nimi i jméno Josefa Reinara.

 Jeho neobvyklé životní osudy možná zaujmou i čtenáře Hrabovských novin.

Pocházel z židovské rodiny. Narodil se v roce 1918 ve Veselí nad Moravou, v roce 1939 uprchl před nacisty do  Lotyšska a pak do Sovětského svazu, vstoupil do Rudé armády, v bojích o Moskvu byl těžce raněn. Po zotavení se přihlásil do Svobodovy armády,  s touto armádou postupoval přes Duklu až do Ostravy. Zde při osvobozovacích bojích byl podruhé těžce zraněn, přišel o zrak a částečně i o sluch.

Po uzdravení se rozhodl, že bude studovat. S úspěchem vykonal maturitu a zapsal se ke studiu na Vysoké škole politicko-sociální v Praze. Po rigorózních zkouškách získal titul doktora. Pak působil mnoho let na katedře společenských věd Lékařské fakulty Karlovy univerzity, kde přednášel tzv. vědecký komunismus a dějiny mezinárodního dělnického hnutí. Pomáhal nevidomým studentům zapůjčováním magnetofonů, nahráváním studijní literatury na magnetofonové pásky a i jinak. Jako jediný nevidomý byl  jmenován vysokoškolským profesorem.

Po sametové revoluci uznal některé nedostatky minulého režimu, ale i přesto zůstal až do konce svého života přesvědčeným komunistou. Zemřel v roce 1990 ve věku 72 let. Zůstalo po něm kus historie vysokoškolského vzdělávání nevidomých a slabozrakých, které se v poslední době rozvíjí bez povinného studia marxismu-leninismu.

I tak složité jsou zákruty lidských životů.

17. 11. 2022      V.S.

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma