Dějiny Hrabové, Království českého a okolního světa (3)

V předcházejícím díle, zveřejněném v Hrabovských novinách 24.10. 2022, jsem se zabýval dějinami uvedených geografických celků ve století čtrnáctém.  V tomto díle to bude století patnácté, období let 1400 – 1500.

Hrabová v kronice města Ostravy: Jediná zmínka se vztahuje k roku 1499, kdy odkupuje paskovské panství včetně Hrabové s dvorem a mlýnem Beneš Černohorský z Boskovic.

Hrabová v publikaci Historie obce Hrabové (ed. Martin Slepička): V roce 1412 odbržel biskupské léno paskovského panství Jošt ml. z Wolfenburku. Ve sporu se svými příbuznými však toto právo neobhájil a od roku 1416 se stává lenním pánem tohoto panství další příslušník tohoto rodu, Mikuláš. Jedna část Hrabové byla tehdy v držení  Mikuláše  z Wolfenburku, druhá část v držení  jeho příbuzných. Mikuláš z Wolfenburku zemřel někdy před rokem 1454, zanechal po sobě několik potomků, a také velké dluhy. V roce 1460 obdržel Mikulášův syn Jan lako jéno tvrz Paskov a několik okolních vesnic včetně Hrabové. Pak se v držení paskovského léna vystřídalo několik příslušníků tohoto rodu, a po smrti Barbory s Jemelna bylo toto panství prohlášeno za tzv. odumřelé a přiděleno  pod správu hukvaldského  panství. Neuspořádaných poměrů se snažil využít Beneš ml. Černohorský z Boskovic a  dokonce vojensky oblehl paskovskou tvrz. K přímému útoku však nedošlo a záležitost řešil zemský soud. Právo nad paskovským panstvím bylo přiřčeno v roce 1499 Beneši ml. Černohorskému z Boskovic, a to včetně hospodářského dvora a mlýna v Hrabové. V příslušných dokladech je také zmínka o existenci rybničního hospodářství na tomto panství.

Království české  - Vlastimil Vondruška – Život ve staletích: Nejvýznamnější událostí 15. století  byla husitská revoluce. Svůj podíl na ní měla i neúroda v letech 1416 až 1446, hlad a nespokojenost poddaných i obyvatelů měst. To vše, vedle válečných ztrát a epidemie moru vedlo  k výraznému poklesu počtu obyvatelstva. Vylidnila se města, zanikla řada vesnic. Podle odhadu historických demografů přišly země Království českého během 1. poloviny 15. století téměř o polovinu své populace. Mělo to své důsledky i v oblasti tehdejší ekonomiky. Výrazně lesl počet poplatníků, kteří odváděli daně a renty  feudálním vlastníkům. Ti ukládali poddaným nové povinnosti, často nesplnitelné, což vedlo k růstu počtu opuštěných usedlostí.  Bývalí sedláci se snažili nalézt obživu nejen  ve městech,  ale i za hranicemi království.  Část chudnoucích rytířů si najímala družiny ozbrojenců, s nimiž na cestách přepadávali kupce. Bohatší šlechta po skončení válčných událostí začala intentivně rozvíjet své majetky, budovat  poplužní dvory, rybníky, vrchnostenské pivovary, mlýny, hamry a další zařízení. Postupně se začalo měnit i postavení poddaných. Aby se zamezilo jejich migraci, byly jim vrchností nabízeny různé výhody, jako rozšiřování dědických práv k selské usedlosti, rozšiřování okruhu jejich osobních svobod a zvýšené možnosti pro upatnění i v panských službách při jelich mimozemědělském podnikání.

Království české – Dějiny Prahy: V roce 1400 byl král Václav IV. zbaven hodnosti německého krále. Nespokojená  s jeho vládou byla  i česká šlechta, král byl v roce 1402 zajat,  a více jak rok vězněn. Situace se neuklidnila ani po jeho návratu do Prahy, rozepře mezi českou šlechtou, městy a králem pokračovaly. Doplácela na to především městská chudina a drobní řemeslníci. Významný byl rok 1402, kdy v kapli Betlémské zahájil svou činnost kazatel Jan Hus, reformátor a kritik  tehdejších poměrů, především v  katolické církvi. Jeho snahy o  církevní reformy skončily v roce 1415  jeho upálením v Kostnici.  Následky jsou včeobecně známé. Království české bylo uvrženo na mnoho let do bratrovražedných bojů a všeobecných zmatků, které skončily až v roce 1436, kdy byl uznán za českého krále Zikmund Lucemburský. Mezitím zemřel Jan Žižka (1424),  proběhla bitva u Lipan (1434). Uklidnění přinesla až dohoda s císařem Zikmundem v roce 1436 a přijetí kompaktát Basilejských. V druhé polovině 15. století se již nebojovalo na poli válečném, ale  boj  mezi kališníky a katolickým táborem pokračoval jinými prostředky.

Kronika lidstva:

Evropa:

1409: Spor tří papežů ukončen koncilem v Pise. 1410: Porážka vojska Řádu německých rytířů v  bitvě u Gründwaldu. 1415: Angičané dobývají Francii, končí stoletá válka. 1444: V bitvě u Varny vítězí osmanský sultán nad křižáckými vojsky, následuje obsazení Balkánu Turky. 1429: Selská dívka Jana z Arku osvobozuje Orleáns, obklíčený Angličany.  1445: Vynález knihtisku s kovovými literami. 1453: Sultán Muhamad II. dobývá Cařihrad. 1458: Českým králem je zvolen Jiří z Poděbrad. 1476: Umírá valašský kníže Vlad IV. Dracula. 1478: Ve Španělsku povolena inkvizice. 1484: Papežská bula proti čarodějnicím. 1496: Politické sňatky mezi Habsburky a Španělskem. 1499: Švýcarsko dosahuje nezávislosti na římskoněmecké říši.

Ostatní svět:

 1421: Peking hlavním městem Číny.  1430: V  Mexiku  vzestup Aztéků. 1480: Konec tatarského jha v Rusku. 1492: Kolumbus objevuje Ameriku. 1498: Portugalský mořeplavec Vasco da Gama přistál na západním pobřeží Indie.

16. 11. 2022    V.S.