Dekameron

Úvodní slovo. Současná doba není vhodná pro „politikaření“. Míním tím  zveřejňování různých  názorů a komentářů k aktuálním událostem, jako je stavba nové  mateřské školky, výměny názorů  na mezi naši  koalici a opozici, kritika činnosti starosty a tajemníka  atd.

Někteří občané  tráví nyní více  času doma, a možná se i nudí.  Pokud jsou mezi nimi i čtenáři Hrabovských novin, pokusím se využít této situace a alespoň na chvíli zaplnit jejich  volný čas úvahami, které je možná zaujmou.

Možná si se zájmem přečtou i následující řádky.

Marně se snažím zjistit, proč současná epidemie koronoviru  postihla tak drasticky právě Itálii. Určitě to není náhoda.

Při této příležitosti jsem si vzpomněl  na  knihu Boccacio Giovanniho (1313 - 1375) Dekameron. Pro gymnázia to byla  (a možná ještě je)  povinná literatura a maturitní  otázka.

Děj se odehrává ve Florencii v  roce 1338. Ve městě propukl mor a nemoc se šíří velmi rychle. Denně umírají  tisíce lidí.

V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm urozených  dam a tři muži z místních šlechtických rodů, vesměs mladého věku. Poutalo je přátelství, sousedství a příbuzenství. Rozhodli se pro odchod na venkov,  do sídla jednoho z přítomných, kde hodlali přečkat období moru.

Pro ukrácení času si tam vyprávěli různé příběhy. Určili si nejen  témata, ale i  povinnost odvyprávět  a vyslechnout denně deset příběhů. Většina námětů byla poplatná nejen době, ale i věku  přítomných.  Převládaly příběhy milostné, někdy vážné, ale většinou žertovné. Podávají obraz o způsobu myšlení  obyvatel tehdejší Itálie

Proč toto dílo je považováno za výjimečné? Na tu dobu bylo velmi moderní.  Zabývá se nejenom náboženskými, ale  i společenskými problémy a klade důraz na mezilidské vztahy.  Autor  popisuje nejen životy vyšších vrstev, ale jsou mu blízké i starosti a slasti vrstev středních a i těch nejnižších. Cení se i smysl pro vtip a lehký ironický nádech. Proto je Boccacio Giovanni stále v seznamu klasických literátů, který  svým dílem ovlivnil další generace spisovatelů.

Ale vracím se do současnosti. Z televize se dozvídám, že v Itálii překonal počet nakažených hranici 300 tisíc a obětí je více jak 13 tisíc.

V Česku trvají nedávno vyhlášená omezení, kdo nemusí, nemá opouštět své obydlí.  Možná, že se i u nás  na různých místech schází  „ilegálně“ skupiny občanů, a diskutují o současných aktuálních událostech.  Proč by ne, vždyť riziko ze vzájemného  nakažení je  v této době stále velmi malé. Výrazně menší, jak v roce 1338 ve Florencii. A  přesto to tehdy  oněch 10 občanů Florencie risklo! Doufám, že všichni mor přežili a dožili se vysokého věku. 

Pokud jde o stále aktuální  místní témata  (stavba MŠ, stavba věžáků na zatáčce, problematika Pilíků, odlehčovací kanál Ščučí, Hrabová jako panelák naležato  atd.), tak si to Hrabovské noviny vynahradí až po odeznění současné kalamity.

22.3.2020      V.S.