Dnešní exkurze

Tento můj  příspěvek z 29.3.2018  do Hrabovských novin je určen výhradně těm, kteří  mají v plánu se zúčastnit dnešní exkurze na téma „Pilíky včera, dnes a zítra“. Půjde o jarní výlet milovníků zdejší přírody z vodním nádržím Pilíky s patřičným komentářem ke všem významným  událostem jak  z doby minulé tak z doby přítomné a dokonce s prognózou i do budoucna. Sraz všech zájemců  je v 16 hodin před restauraci  Ve Dvoře na jižním konci Hrabové.

Aby zájemci o tuto akci měli základní informace, opakovaně zveřejňuji  text z Hrabovských novin  z 10.7.2017:

Bývalý  středověký  rybník Pilík byl vysušen v letech 1914-15. Na vzniklých polích se pak mnoho let pěstovalo obilí a další plodiny a jako památka po tomto rybníku  zůstala jen severní hráz,  porostlá duby a lípami. A místní název Pilík.  Další události se odvíjely takto:

Rok 1966:  Přijely bagry a vyhloubily na dřívějších polích  v prostoru od Paskovské ulice po Místeckou  pět nádrží o jednotném rozměru 500 x 125 m. Vznikla tak soustava úložišť  odpadních  kalů pro potřeby budoucího uhelného prádla Dolu Paskov.

Rok 1970: Do provozu bylo  uvedeno uhelné prádlo Dolu Paskov, které fungovalo následujícím způsobem: Po vyprání uhlí byly dopraveny nepoužitelné zbytky horniny ( odpadní kaly) smísené s vodou potrubím do nádrže č. 1 a voda postupně procházela soustavou nádrží až  do té poslední, odkud se čerpala nazpět  do úpravny uhlí.  Voda v nádržích č. 4 a 5 byla tak čistá, že tyto byly využívány v létě i ke koupání. Přebytek vody odtékal přepadem do nedalekého potoka Ščučí.

Rok 1972: Po zaplnění nádrží č. 1 a 2 flotačními kaly se  začala do těchto míst navážet uhelná  hlušina, a to postupně až do výše cca 12 m. Pro potřebnou vodu k praní uhlí postačovaly zbývající nádrže. Současně se vybudovala  nová sedimentační  nádrž NP1 (Nový Pilík 1). Na severním okraji nádrží č. 1-3 se  vyhloubil  příkop s čerpací stanicí  a přiváděly se do něj průsakové vody z nádrže NP1 a z okolního terénu.  Čerpačkou se pak dopravovaly do nádrže Pilík 4. Do zadní, oddělené části  nádrže Pilík 4 se přiváděly částečně  vyčištěné odpadní vody ze sociálek a dalších objektů z areálu Dolu Paskov. Tak to fungovalo mnoho let. Vzniklý odval na ploše bývalých nádrží č. 1 a 2 byl postupně rekultivován a zalesněn.

 Rok 1990: Nádrže č. 4 a 5 se dočasně  vypustily a byly  odstraněny nánosy kalů ze dna. Poté začaly obě nádrže mimo svou hlavní funkci  sloužit i Českému rybářskému svazu jako rybářské revíry. V r. 2013 byly Pilíky zapsány dokonce do seznamu Evropsky významných  lokalit pro výskyt vzácné rybky hořavky duhové.

Rok  1993: Začaly se navyšovat hráze nádrže Pilík 3 do výše 12 m a nová jímka sloužila jako náhrada za objekt  NP1, který  se mezitím zaplnil kaly.

Rok 1999: Na Dole Paskov byla ukončena těžba, úpravna uhlí však fungovala dál. Voda v nádržích č.4,5  byla celkem čistá, rybářům se dařilo. Malé množství odpadních vod z objektů, které vznikly v areálu bývalého Dolu Paskov,  kvalitě vody nevadilo.  

Rok 2010: Začaly se navyšovat hráze již dříve zaplněné nádrže NP1. Vznikl tak potřebný prostor pro úložiště kalů, protože úložiště  Pilík 3 se mezitím zaplnilo a v r. 2012 přesto sloužit svému účelu.

Rok 2012: Jako sedimentační nádrž opět posloužil  rekonstruovaný  NP 1. Nově navršené hráze však byly netěsné, unikalo velké množství kalů a kvalita vody v nádržích č. 4,5 se velmi zhoršila.  Vzácná rybka hořavka duhová vyhynula a v r. 2016 ztratily Pilíky statut evropsky významné lokality. Z nádrží č. 4,5  vymizely i další druhy ryb.

Rok 2017:  Ukončení činnosti uhelného prádla Dolu Paskov. Bylo  započato s rekultivací kaly zaplněné  nádrže č.3.

 Následně byla  zahájena administrativní činnost na posouzení možností dalšího využití tohoto území v rámci procesu EIA , a to za účasti OKD,  příslušných úřadů  a orgánů.

Závěr:  Uvedený přehled událostí v tomto prostoru  nemusí být z hlediska časové posloupnosti zcela  přesný , ale v podstatě  vypovídá o zde probíhajících změnách.  Uvedené nádrže byly technologickým zařízením  OKD a díky jejich vstřícnosti měla zde přístup i veřejnost, převážně rybáři , ale také občas  jezdci na koních z nedalekých farem a nahodilí turisté.

Velmi problematická byla (a stále je)  přístupová komunikace. Po celou dobu její  existence byla  nedostatečně udržovaná a v blízkosti špatně zabezpečeného , poměrně hlubokého sběrného kanálu průsakových vod hrozilo zde i nebezpečí úrazu. Naštěstí se tak nestalo, pouze čas od času se v nedostatečně zabezpečeném kanále  utopila lesní zvěř.  

Jižní konec  Hrabové je lokalita, která  byla dlouho mimo pozornost jak  hrabovských občanů tak i místní  veřejné správy.  Možná nyní, po ukončení provozu uhelného prádla,  se začne uvažovat o nových možnostech.

10. 7. 2017     V.S.