Navigace: Vladimír Slavík > Dopis pana Mgr. Jiřího Slepičky

Dopis pana Mgr. Jiřího Slepičky

 

Byl jsem požádán panem Mgr. Jiřím Slepičkou o zveřejnění jeho dopisu, ve kterém reaguje na článek, publikovaný na serveru Hrabova.info s názvem Plagiátorství  hýbe republikou.

Jelikož nemám na webové stránky Hrabova.info přístup, požádal jsem o bližší  informace členy Klubu přátel Hrabová, kteří mi potvrdili skutečnost, že pan R.O. pokračuje ve svých iracionálních a nepochopitelných útocích na  Mgr. Martina Slepičku.  Přitom R.O. musí vědět, jak vážné následky mohou mít tyto pomluvy pro začínající profesní  kariéru Martina.

Dost mě mrzí lhostejnost spoluobčanů k této záležitosti. Konkrétně současných  představitelů Hrabové, pro kterou Martin vykonal tolik záslužné práce.  Umí si někdo vůbec představit, kolik času musel Martin věnovat přípravě podkladů a dalších činností, spojených s vydáním publikace Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a Historie obce Hrabová?  Nemluvě o dalších jeho aktivitách, především  v letopisecké komisi.

Martine, věřím na moudrost lidových přísloví, a zde mě napadá toto:  „Co tě nezabije, to tě posílí!“

A  po těchto mých úvodních slovech následuje text dopisu  Jiřího Slepičky.

Hejtování hýbe Hrabovou

Jako učitel mám pochopení pro lidské chyby. Vždy se snažím v člověku nalézt něco dobrého a nevěřím, že lidé jsou někdy prostě zlí. Čas od času se najdou výjimky, které mne chtějí stůj co stůj zviklat.

Článek pana R. Orkáče publikovaný na serveru Hrabová.info s názvem Plagiátorství hýbe republikou mne o dnešním státním svátku (5. červenec) nejprve rozzlobil, pak ale vzbudil spíše lítost. Je-li někdo schopen psát texty tohoto typu, tedy plné smyšlenek, výmyslů, zášti a osobních útoků, svědčí to dle mého názoru o tom, že prožívá v srdci hlubokou bolest. Proč, to nevím. Raněná duše máchá kolem sebe internetovým mečem nesmyslů a přitom asi prožívá vnitřní pocit uspokojení. Kdo čtete, pomozte mu, prosím.

O co jde? R. Orkáč už poněkolikáté napadl mého syna Martina Slepičku, poctivého a čestného studenta, předsedu letopisecké komise při radě našeho městského obvodu. Využil plagiátorské aféry ministryně Taťány Malé a opět Martina nesmyslně a účelově obviňuje z „plagiátorství“. Takže:

  1. Plagiátorství T. Malé je vážná věc, pohybujeme se však v oblasti vědeckého bádání a bakalářských či magisterských prací psaných studenty vysokých škol. Už dávno existují možnosti, jak si původnost prací ověřit. Proto ty problémy paní ministryně. Podotýkám, že Martin vytvořil původní práce (bakalářskou, magisterskou, editoval Historii obce Hrabová), vše může doložit recenzními posudky a o žádné plagiáty se nejedná.
  2. Mluvit o plagiátorství tehdy, když se jedná o publikování již známých skutečností uzpůsobených pro jiné publikum, třeba pro občany Hrabové v Hrabovských listech, je nesmysl. Podle toho by každý novinář nebo jiný autor nepsal do obdobných tiskovin nic jiného než plagiáty.

R. Orkáč je mistr v tzv. hejtování, tedy vzbuzování nenávisti a nesnášenlivosti vůči konkrétním osobám, nic nového. Ano, volby se blíží; to, zda a za co bude Martin kandidovat, je zcela jeho věc. Zcela původní hejťácké články p. Orkáče, pracovitého člena mediální komise, kulturní komise a úžasného originálního bloggera (Hrabová.info) ho doufám neznechutí.

Ale dost už ironie. Naděje umírá poslední a já už se těším na omluvu Martinovi a články plné dobroty, laskavosti a pochopení k člověku. Inspirací by mohli být bratři Čapkové.

 

6. 7. 2018     Jiří Slepička

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma