Nejstarší mapa Hrabové, dostupná na internetových Mapy.cz, zachycuje situaci v 19. století. Místní názvy jsou psány německy, Hrabová je uvedena jako „Gross Grabowa“.
Od severu k jihu prochází obcí hlavní silnice, budovy (selské usedlosti) jsou převážně na její východní straně. Posledním objektem na jižním konci Hrabové je paskovský velkostatek (Majerhof).
Pozornost upoutá široké meandrující řečiště Ostravice, je tvořeno ostrovy, kolem kterých jsou širší nebo užší koryta řeky. Některé ostrovy jsou porostlé dřevinami, většina je pokryta oblázky.
V prostoru na západ od dnešní Paskovské ulice jsou rybníky. Rybníkářská oblast je na západní straně oddělena od zemědělské půdy jasně viditelnou stezkou, vedoucí až k Mitrovicím. Zajímavý je západní okraj rybníka Bezděk T. Je na něm okrouhlá plocha (zřejmě dnešní Prašivka).
Výrazná je silnice, vedoucí z Hrabůvky do Nové Bělé (dnešní Krmelínská ulice). Oboustranně jsou na ní zakresleny vzrostlé stromy.
Začátek potoka Ščučí lze tušit u velkostatku, pak teče ve stejném korytě, jako dnes.
Komentář k 19. století: Nejstarší zděnou budovou v Hrabové je fara. Byla postavena v letech 1780 – 1781 a zároveň sloužila jako triviální škola. V roce 1833 bylo přistavěno poschodí. Přesto brzy nestačila, do hrabovské školy chodily děti i z Hrabůvky a Vratimova. Další, jednopatrová škola se v sousedství fary postavila v roce 1885. Počet obyvatel Velké Hrabové: na začátku 19. století cca 500, na konci tohoto století 1 750. Skokový přírůstek tvořili vesměs dělníci z okolních fabrik. Katastrální údaje (rok 1845): Role včetně zahrad 472 ha, louky a pastviny 162 ha, rybníky 233 ha, lesy 38 ha, ostatní plochy 91 ha. Katastr celkem 996 ha.
Čtvrtek 24. července 2025 V.S.