Historie Hrabové I.

Byl jsem překvapen zájmem, který vyvolal článek Martina Slepičky (viz Hrabova.info) o vývoji počtu obyvatel v Hrabové. Textová část článku se navíc věnuje nejstarším dějinám Hrabové. Článek doposud přečetlo přes 1000 občanů a dva čtenáři dokonce reagovali konkrétním komentářem. Tento zájem si vysvětluji tím, že o životě našich předků toho víme velmi málo a každá nová informace vzbudí pozornost.

Článek mě také zaujal a zároveň mě napadlo, zdali uvedená časová řada počtu obyvatel Hrabové charakterizuje přirozený vývoj obce nebo je ovlivněna některými mimořádnými událostmi. Tím míním hlavně epidemie, válečné události, přírodní katastrofy a podobně. Epidemie proto, že představovaly ve středověku velký problém.  Z válečných událostí to byly především náboženské války v 17. století. Pokud jde o přírodní katastrofy, mohly  to být v našem případě povodně.

O všech těchto událostech jsou poměrně podrobné informace v publikaci „Dějiny Ostravy“ z r. 1993.

Největší epidemie moru, tyfu, cholery nebo neštovic byly v letech 1625, 1713-1750, 1832 a 1866. Pro Ostravu to byly katastrofické události, počet obyvatel se následkem toho vždy výrazně snížil. Mor v v r. 1625 zahubil v Ostravě 500 obyvatel, což byla polovina města. Tyto nemoci pravděpodobně zasáhly i obyvatelstvo v okolí Ostravy.

Rozvoj Ostravy a širokého okolí byl velmi poznamenán v období 1620 až 1642 válečnými událostmi. Vojska obou válčících stran, jak císařské tak protestantské, vyžadovaly od místního obyvatelstva potraviny, píci pro koně a peníze na žold. Většina polí byla obdělávaná jen v obdobích relativního klidu, obyvatelstvo trpělo hladem a nemocemi, což se nemohlo neprojevit i na počtech obyvatel.

Válečné útrapy dovršila v létě r. 1649 velká povodeň, která velmi poškodila město a odnesla z polí úrodu.  Ničivé povodně se v dalších obdobích vyskytovaly velmi často a bezpochyby postihovaly i Hrabovou. Poslední velká povodeň byla v r. 1880, kdy voda na celé ploše ostavické nivy dosahovala výšky přes 2 m. Konec ničivých povodní nastal až po vybudování přehrady Šance-Řečice v r. 1969.

Kupodivu ani epidemie, ani válečné události, ani povodně zásadním způsobem nepoznamenaly postupný růst počtu obyvatel Ostravy a přilehlých obcí včetně Hrabové. Zřejmě vzniklé ztráty byly  poměrně rychle nahrazeny přistěhovalci z jiných oblastí.

Pro  vytvoření podrobnější představy o daném tématu uvádím počty obyvatel v okolních sídlech:

Údaje o počtech obyvatel v Hrabové v r. 1297, 1656, 1699 jsem převzal z článku M. Slepičky, zveřejněném na Hrabova.info. Údaj o počtu obyvatel ve Staré Bělé  v 17. století se vztahuje k r. 1616 a převzal jsem jej z publikace J. Stibora o dějinách této obce.

Několik poznámek k Hrabové:

Rychlý růst počtu obyvatel  v 19. a na počátku 20. století byl způsoben industrializací v ostravské oblasti. Dělníci rychle vznikajících  fabrik a dolů, přicházející ze širokého okolí se ubytovávali v příměstských obcích nedaleko Vítkovic a ostravských dolů. Buď v nájemných bytech nebo ve vlastních domcích.

V letech 1939 – 1950 se počet obyvatel Hrabové skokově zvětšil  asi o 2 200 výstavbou sídliště Šídlovec. Na druhé straně v poválečném období se zmenšoval počet nájemníků ve vesnických domcích, kteří se stěhovali do městských sídlišť. K tomu všemu se v Hrabové provedla v r. 1958 významná změna převodem osady Závodí do Vratimova. Podle mého odhadu „přišla“ tím Hrabová asi o 300 obyvatel.

Očekávaný vývoj v příštích letech:  Nelze přehlédnout snahu mnohých obyvatel městských sídlišť se stěhovat na vesnici. Motivem je bydlet „ve svém“, mít soukromí  a možnost pěstovat různé koníčky, které v panelacích pěstovat nelze. Příkladně mít na zahradě bazén a grilovací koutek.Taková je doba.

1. 1. 2017    V.S.