Historie obce Hrabová

K napsání tohoto článku mě přiměla diskuse na Hrabova.info o důvodech, které vedly po tzv. sametové revoluci  v r. 1989  k obnovení  samostatnosti  Hrabové. Impulzem této diskuse byl rozhovor s panem Bohumilem Rundtem v posledních Hrabovských listech na téma odtržení Hrabové od Ostravy - Jihu   (tehdy Ostrava 3)  v r. 1990.   

Podle mého přesvědčení to bylo využití tehdejší politické situace k obnovení suverenity naší obce.  Dobrá věc se podařila a v r. 1990 bylo zvoleno  zastupitelstvo městského obvodu Hrabová. Hlavním cílem většiny zastupitelů byla snaha o vybudování  chybějící infrastruktury, především provedení plynofikace, opravy místních komunikací  a urychlení stavby kanalizace.

Byl jsem poněkud překvapen prohlášením pana  Bohumila Rundta (75) v uvedeném rozhovoru,  že podstatným důvodem vzniku městského obvodu Hrabová bylo zamezení vzniku skládky odpadů  v jižní části Hrabové. Jako pamětník (82) mohu potvrdit, že se o tomto problému tehdy mezi lidmi hovořilo. Ale asi to nebyl vážně míněný plán, vždyť Ostrava měla v tehdejší době vyhovující prostory pro tyto účely v Muglinově. Ostatně, slouží k ekologickému ukládání odpadů dodnes.

  Na podporu tvrzení pana Rundta jsou i následující věty z publikace „Sedm století obce Hrabová“ kde na str. 51 je uvedeno: „ V r. 1990, takřka v poslední minutě, jak se píše v kronice městského obvodu, se občanům Hrabové podařilo zabránit vybudování skládky domovního odpadu o kapacitě 4,8 mil. m/3 na ploše bývalých rybníků Starý Hurt, Nový Hurt a Šajar. O skládku usilovalo město Ostrava s podporou městské a krajské hygienické stanice“.

Uvedenou větu jsem zvýraznil proto, že ne vše, co je psáno v kronikách  je racionální a někdy jde spíše o dobový názor.

 Vraťme se k podstatě věci. Bylo by problematické zakládat tuto skládku na bývalých rybnících v Hrabové. Vždyť je známo, že v komunálních odpadech se vyskytují i odpady nebezpečné lidskému zdraví. A vysoká hladina podzemních vod na ploše bývalých rybníků by asi tyto „jedy“  přemístila do  místního potoka Ščučí, do řeky Ostravice a také do  stále tehdy fungujících  studní na území Hrabové. Je pravděpodobné, že zmiňovaná skládka komunálních odpadů se v Hrabové neuskutečnila z těchto důvodů.  

Nyní znovu k úvodu  dnešního článku. Jaké byly plány a představy  občanů, kteří kandidovali v r. 1990 do zastupitelstva? Někteří ještě žijí a byl by zajímavý jejich dnešní názor na tehdejší své počínání.

V posledních Hrabovských listech je i informace Martina Slepičky o přípravě publikace s názvem „Historie obce Hrabová“, která má spatřit světlo hrabovského nebe 1. září 2017 při vyvrcholení oslav kulatého výročí založení obce. V této reprezentativní knize (cca 500 stránek!) s množstvím zajímavých informací, fotografií a dalších různých faktografických materiálů bude i článek s názvem „Hrabová po r. 1989“. Zde bude místo pro zodpovězení dnešní nejasné otázky, jaké byly příčiny vytvoření městského obvodu Hrabové v r. 1990.

9. 5. 2017   V.S.