Pokud je mi známo, první přesnější mapový doklad o této silnici je širší veřejnosti přístupný prostřednictvím tzv. Císařských obtisků, které vznikly v období 1833 - 1845.
Silnice vedla i přes Hrabovou, a to po trase současné Paskovské. Pochopitelně i těsně kolem vstupu do tehdy nejdůležitějšího objektu Hrabové, vrchnostenského dvora na jižním konci obce. Odtud vedla přes pole přímo do Paskova. Kdy byla vybudována pozdější trasa tohoto úseku (mimo dvůr) se mi nepodařilo zjistit. Možná v souvislosti s vysušováním sousedního rybníka s názvem Prostředník. Současná trasa pochází z doby, kdy se stavěl Důl Paskov, tj. v šedesátých letech minulého století.
Mimo místní potřeby tehdejších obyvatel Hrabové byla to důležitá dopravní tepna širšího významu, hlavně po vzniku Rudolfovy hutě ve Vítkovicích na počátku 19. století. Převážely se po ní potřebné suroviny (surové železo, ruda, dřevo) pro železárny a opačným směrem uhlí a koks do Lískovce, Bašky a Frýdlantu. Uhlí pocházelo především z vítkovické „Luisovy šachty“, která stála těsně u této silnice. Tak tomu bylo až do r. 1870, kdy byla uvedena do provozu železniční trať Ostrava - Frýdlant.
Na cestě do Beskyd bylo množství hostinců pro potřeby vozků a kováren pro potřeby koní. První hospoda byla ještě na území Vítkovic – U Žačků. Následovala v Hrabůvce U Kotase, U Dezorta se známou kovárnou, a v případě potřeby hospody a kovárny i v Hrabové. Velice známa byl zájezdní hostinec „U Šimla“ ve Sviadnově.
Aby v pozdějších dobách tato silnice vyhovovala i vzrůstající automobilové dopravě, byla několikrát přestavována. První přestavba se uskutečnila v letech 1938 – 39, kdy úsek přes Hrabovou byl nahrazen „obchvatem“, novou trasou přes pole přímo k Paskovu.
Pak se dlouho nedělo nic, za socializmu bylo nutno budovat těžký průmysl a na silnice nezbývalo peněz. Teprve v letech 1960-1964 byl zpracován tzv. dopravní generel pro Ostravu, který řešil i Místeckou. Nejvěší změny nastaly ve Vítkovicích a v Hrabůvce, kde Místecká zcela změnila svou původní trasu. V r. 1977 byly postaveny mosty pro ulici Dr. Martínka a až v r. 1986 se stavěl most přes Krmelínskou ulici v Hrabové.
Měnil se i název této silnice. Jak ji nazývalo místní obyvatelstvo kdysi, není známo. Po r. 1918 měla úřední název „Republikánská třída“. Alepoň ten úsek přes Vítkovice a Hrabůvku. Pod názvem „Místecká“ byla známa v další své trase od kina Edison.
Poslední velká rekonstrukce měla závažné důsledky i pro Hrabovou. Blízkost této dopravní tepny spolu s ochotou místních obyvatel prodat své pozemky v okolí Krmelínské ulice vedly ke stavbě několika prodejen aut a autodílů, servisních zařízení, má zde sídlo a prodejnu velkoobchod se stavebními materiály a nářadím, je zde i prodejna bazénů a hlavně v blízkosti Krmelínské jsou dva supermarkety a rozsáhlá průmyslová zóna . To vše radikálně změnilo zdejší krajinu a podmínky pro bydlení místních obyvatel. Dřívější zemědělské zázemí Hrabové s nejúrodnější půdou se stalo obchodním a průmyslovým areálem, patřícím k Hrabové jen formálně.
Zdroje: Zmija Karel: Doprava a komunikace v Ostravě. Sborník příspěvků k dějinám Ostravy č. 13.
Obůrka Antonín: Dějiny Hrabůvky I a II. Ostrava 2009.
Referenční list - Stavba Místecké ulice v Ostravě
Petr Přendík: Stará a nová Místecká ulice. Ostrava –Jih. Po stopách minulosti.
2. 7. 2016 V.S.