I v současném moderním světě se zachoval základní stavební prvek uspořádání lidské společnosti, a to je obec. Její práva a povinnosti jsou vymezeny příslušnou legislativou. A zde má výrazné místo starosta obce.
Odjakživa byl do této funkce volen ten nejschopnější místní občan, a to z pochopitelných důvodů. Z titulu své funkce mohl ovlivňovat prosperitu obce.
Po podrobném prostudování místních kronik a dalších pramenů považuji za výjimečné osobnosti ve funkci starosty Hrabové Ludvíka Staňka, Antonína Adámka, Ludvíka Duhana a Bohumila Rundta.
Ludvíka Staňka (1881-1889) proto, že kromě fukce starosty úspěšně působil i v různých občanských spolcích, a to nejen v Hrabové. Jeho osoba byla známa v širokém okolí. Rostlo tím i dobré jméno Hrabové. Společně s A. Adámkem, B. Němcem Z. Olivou a dalšími založili v roce 1908 v Hrabové organizaci Sokol.
Antonína Adámka (1914-1918) proto, že spoluzaložil v Hrabové Sokol, Hospodářskou besídku, Pastevní a Vodní družstvo. S úspěchem se zhostil funkce starosty v pohnutých letech první sv. války.
Ludvíka Duhana (1920-1931) proto, že všemožně podporoval činnost různých místních spolků včetně sportovních a kulturních. Zasloužil se i o rozvoj konzumních družstev, které poskytovaly místnímu obyvatelstvu mnohé praktické výhody.
Buhumila Rundta (1990-2006) proto, že přispěl v Hrabové po sametové revoluci k obnově samosprávy a za jeho starostování se uskutečnila plynofikace obce, privatizovalo se významné množství obecních bytů na Šídlovci a byla zlikvidována strusková halda Vítkovických železáren.
Od té doby se v Hrabové nevyskytl starosta , který by se výrazně svými schopnostmi a svými činy zapsal do historie naší obce. Tedy osobnost, která by měla kreativní (tvořivé) schopnosti. To znamená být o několik kroků před ostatními a přinášet a prosazovat nové podněty.
Co je asi pro Hrabovou v současné době nejdůležitější? Je to určitě vytvoření strategického programu rozvoje obce a postupné vybudování „srdce“ Hrabové. A možná ještě promyšlená a trpělivá snaha vybudovat fungující „zpětnou vazbu“ mezi radnicí a občanstvem.
Aby byl starosta ve své funkci úspěšný, potřebuje mít po svém boku schopné spolupracovníky. V dobách dávno minulých to byli především místní učitelé, a to Bartoník, Němec, Figar, Oliva, mlynář Vogt a další. Po roce 1990 pak hlavně Břetislav Stárek a Tomáš Zych. Neexistence schopných spolupracovníků je největším problémem současného starosty. V současném zastupitelstvu se o všem možném hodně diskutuje, ale chybí realizace mnoha dobrých nápadů.
Snad se to změní v letošním roce a do zastupitelstva budou zvoleni noví lidé, kteří nebudou pouze mluvit, ale i činit. Alespoň v to doufám.
28.4.2018 V.S.