Hrabová v roce 2050

Ve svém volném čase přemýšlím nejen o tom co bylo, co je, ale také o tom co bude. Kupříkladu jaká bude Hrabová v roce 2050.

 Hrabová má na rozdíl od jiných  okrajových částí  Ostravy následující  přednosti.  Leží nedaleko od Beskyd, existuje zde dobré spojení s Ostravou  a  je zde ještě mnoho poměrně levných pozemků, na kterých lze stavět RD.  

Takže není vyloučeno, že do roku 2050  se zvýší  počet obyvatel Hrabové na cca 6000. Výrazně ve střední a jižní části obce vzroste počet rodin, bydlících ve vlastních RD. Budou to převážně  příslušníci mladé generace, kterým se nelíbí bydlet v bytových domech v nedalekých čtvrtích města Ostravy.   

Nepochybně se bude zvyšovat potřeba různých  volnočasových aktivit obyvatelstva Hrabové. Budou se  preferovat aktivity  sportovní a relaxační, které lze realizovat pokud možno v místě bydliště.

A tehdy přijde  vhod doposud opomíjené okolí  řeky  Ostravice. Konkrétně plocha po bývalém hutnickém odvalu VŽ. K dispozici je zde cca 10 ha nevyužité  půdy. 

V současné době je toto území  před nevhodnou zástavbou chráněno územním plánem.  Plochy od vratimovského mostu až po Paskov  jsou  označeny jako MBC (místní biocentrum) nebo NRBK ( nadregionální biokoridor). Takže zde nelze  stavět ani různé provozovny, ani RD.

Ale v územním  plánu je,  bohužel, v tomto prostoru  zakreslena trasa budoucí silnice DK 57 R. Jedná se o úsek  Jižní tangenty, vedoucí  přes Krmelín, Novou Bělou, Hrabovou a dále přes Vratimov  směrem na Šenov.

Hrabovský úsek  Jižní tangenty je plánován po levém břehu Ostravice, a to považuji za velký problém. Tato komunikce znemožňuje všechny úvahy o  možném  budoucím využití  ploch po bývalé haldě.

 Konkrétně mě napadají následující možnosti:

1. Středisko pro vodní sporty. Vyžadovalo by to úpravu koryta a břehů  Ostravice a vytvoření potřebného technického zázemí. Nešlo by o nenáročné koupání, ale o sporty, spojené s veslováním. Na přilehlých pozemcích by bylo možno v případě zájmu občanů  zřídit i koupaliště. Nepříliš hluboko pod povrchem  je zde dostatek kvalitní vody. Vždyť v tomto prostoru existovala kdysi vodárna, která zásobovala čistou  užitkovou vodou všechna sociální zařízení tehdejší NHKG. 

2. Středisko pro „hiposporty“. Dostihové závodiště a  parkurové disciplíny. Vyžadovalo by to úpravu terénu a vybudování technického zázemí. Využily  by se mnohaleté zkušenosti s chovem koní na území Hrabové po roce 1990. Praha má svou Chuchli, východní Čechy mají  areál v  Pardubicích a Ostrava by měla dostihovou dráhu v  Hrabové. 

3. Golfové hřiště. Obliba tohoto sportu neustále roste, pokus  pana Světlíka o golfové hřiště na povrchu bývalé haldy v Hrabůvce se nezdařil. Možná, že Hrabová má vhodnější podmínky.

To jsou důvody, které mě vedou k protestům  proti  záměrům znehodnotit tuto část Hrabové  Jižní tangentou Tato silnice by navždy vyloučila možnosti atraktivnějšího využití tohoto prostoru. 

Argumentuje se tím, že jde o příliš vzdálenou budoucnost. Já bych zde byl velmi opatrný. Mohou nastat okolnosti, které  vše urychlí. Třeba mimořádné dotace  z Evropských fondů, priority budoucích politických garnitur v ČR, zájmy  různých podnikatelských kruhů atd.

Bylo by žádoucí vyvinout maximální úsilí  na  odstranění  územní rezervy pro trasu Jižní tangenty z území Hrabové a k její přemístění na území Vratimova.  Tento můj názor má i následující zdůvodnění.   Obyvatelstvo Vratimova na rozdíl od obyvatelstva Hrabové  nemělo nikdy  žádný  emocionální vztah v řece Ostravici. Takže možná se tato snaha nesetká s žádným větším odporem ze strany  občanů Vratimova. 

Tyto mé úvahy pokládám za aktuální. Čas ubíhá  rychle a rok 2050 není nijak vzdálená budoucnost, dělí ji od dneška pouhých 30 roků.  V uvedeném roce budou ještě  naživu i někteří nynější zastupitelé a budou možná  v záležitosti Jižní tangenty „zpytovat své svědomí“. Konkrétně mě napadají jména těch mladších,  jako je  I. Trávníček, R. Orkáč, M.Slíva, J. Skalský, J. Dolejška,  a někteří  další. Především těmto je určen můj dnešní článek. 

25. 8. 2019    V.S.