Hrabová včera, dnes a zítra

O dřívější Hrabové je známo, že to byla ves převážně zemědělská.  Od ostatních  tehdejších vsí  se odlišovala tím, že zde byl velký počet rybníků.  Po jejich zrušení v letech 1900-1914 vznikly na těchto místech pole a  louky.

Na rozdíl od jiných vesnic nebyl v Hrabové  nikdy střed obce, zemědělské usedlosti byly  postupně stavěny kolem  cesty, vedoucí do Paskova.  Pokud jde o velikost  katastrálního území, ta se výrazně neměnila. V  současné době má  Hrabová  rozlohu  921 hektarů.

První velký zásah do urbanistického vzhledu obce byl učiněn v letech 1939 – 1955 výstavbou sídliště Šídlovec.  Z plochy katastru  ubylo 20 ha zemědělské půdy. 

Druhým  významným zásahem bylo vybudování průmyslové zóny Tajga.   Navíc v  této východní části Hrabové vznikl struskový odval  Vítkovických železáren.  Stalo se tak v šedesátých letech minulého století.  Z tehdejších zemědělských ploch ubylo dalších 60 ha.

Třetím zásahem do pozemkové podstaty obce  bylo vyhloubení  pěti odkalovacích nádrží  v jižní části Hrabové pro potřeby uhelného prádla Dolu Paskov. Vyžádalo si to 40 ha zemědělské půdy. Stalo se tak  v roce 1966.

Čtvrtým, určitě nejvýznamnějším zásahem,  byla rekonstrukce Místecké ulice (1986) a výstavba  Průmyslové zóny (2004-2010) v západní části Hrabové se ztrátou 120 ha zemědělské půdy.

Těmito zásahy se velmi změnil  celkový  vzhled a charakter obce. A možná i povahové vlastnosti a chování místních obyvatel.

Výše uvedené změny stále pokračují, a to v současné době především  výstavbou  nových  RD. Do nich se stěhují lidé z širokého okolí, tzv. náplava. V oblasti Krmelínské ulice se jich nyní staví 35. Podle územních studií se může stavět v lokalitě Na Šajaru (31 RD), Na Luhu (63 RD), Bažanova ulice (7 RD), K Pilíkům (30 RD), U Řeky  (52 RD). Na dalších  místech Hrabové na různých menších parcelách  pak cca 400 nových RD. A to vše podle platného územního plánu, se kterým souhlasilo v květnu 2014 tehdejší zastupitelstvo Hrabové.

Na závěr několik poznámek k současné pozemkové struktuře  z hlediska jejich vlastníků.

Zajímavý je „List vlastnictví“  státního podniku Povodí Odry. Obsahuje  celkem 90 parcel  o celkové ploše 57 ha. Mimo Ostravici a některé potoky jsou zde i parcely s ornou půdou,  lesem a velké množství chodníků a různých ploch s trvalým travním porostem. 

Pokud jde o oblast Pilíků ve vlastnictví OKD (LV 2379), nastaly zde určité změny. Rekultivované plochy po nádržích č. 1 a 2 v rozsahu 16 ha přešly na Lesy ČR. OKD jsou nadále majiteli zbývajících nádrží Pilík 4 a Pilík 5 včetně okolních pozemků o celkové ploše 40 ha. Jejich další osud je velmi nejistý.

Česká republika vlastní v Hrabové 50 parcel. Je  na nich umístěna  Místecká silnice (6 ha) a  příslušné vedlejší plochy včetně zeleně (6 ha), celkem 12 ha.

Moravskoslezský kraj má v Hrabové 39 parcel o celkové ploše 9 ha. Paskovská , Mostní  a Krmelínská  ulice mají plochu 6 ha, rozestavěná Prodloužená Mostní 2,6 ha, zbytek tvoří menší pozemky v okolí těchto komunikací.

Statutární město Ostrava  (LV 1655) je vlastníkem 750 parcel o celkové ploše cca 50 ha. Největší  plochu zabírá Šídlovec, místní komunikace, ZŠ, pozemky naproti sklenářství Kohutek, pozemky v okolí radnice, hřibitov  a zahrádkářská  osada u Místecké ulice. 

Rozsáhlé pozemky (LV 26) vlastní Vítkovické železárny. Po hutnické haldě včetně železniční vlečky zůstaly  nepříliš dobře udržované pozemky o ploše 30 ha.

Zajímavá je historie tzv. Pastevního družstva v Hrabové. Vzniklo při pozemkové reformě po první světové válce a jeho  členy se stali místní rolníci. Družstvo vlastnilo  pastviny a louky o  ploše 51 ha v místech bývalých rybníků. Po vzniku JZD v roce 1958 byly tyto plochy využívány  k různým účelům, práva původních členů Pastevního družstva  nebyla respektována.   Po sametové revoluci  a po rozpadu JZD nakonec převážná část těchto pozemků skončila v soukromých rukou jediné osoby na LV 1598. Naštěstí  tyto pozemky jsou stále  součástí Významného krajinného prvku „Na Rybnících“, takže nehrozí nebezpečí jejich nevhodného komerčního využití. Neumožňuje to ani platný územní plán.

Bude těžké zachovat  současný charakter zdejší krajiny i v budoucnu.  Největší hrozbou je asi růst počtu RD a hrozící přeměna některých  části Hrabové na „paneláky na ležato“.  Je nejvyšší čas s konkrétním řešením tohoto problému. Zodpovědnost je na současném zastupitelstvu.

8. 1. 2019     V.S.