K napsání tohoto článku mě přiměla zajímavá informace, kterou zveřejnil nedávno Martin Slepička na Hrabova.info. Uvedl tam, že Hrabová byla pravděpodobně již od svého založení alespoň z části v držení místního manského rodu, jehož členové se psali s přívlastkem „z Hrabové“. Doložil to tím, že již v r. 1376 se v lenních knihách olomouckého biskupství připomínají Vítek z Hrabové a Tomáš z Hrabové jako držitelé hrabovských statků a manové olomouckého biskupství. Jako první to zjistil historik Karl Lechner a uvedl tyto informace ve své práci, vydané v německém jazyce v Brně r. 1902.
Tato informace je uvedena i v kronikách města Ostravy, ve kterých se pojednává i o okolních vsích včetně Hrabové. Jejich podstatné části napsal historik Karel Jiřík. V té z r. 1967 je uvedeno:
„Jako samostatné biskupské léno byla (Hrabová) v r. 1376 v držení Tomíka a Vichka z Hrabové, později Anežky z Hrabové a jejího syna Nicka. Část Hrabové však tehdy patřila k paskovskému lénu, jehož držitelem byl v r. 1389 Jošt z Wolfsberku“.
Doslova totéž se opakuje v posledním vydání Dějin Ostravy z r. 1993. Pramen informací je stejný, tj. práce Karla Lechnera z r. 1902.
V publikaci „Sedm století obce Hrabová“, napsanou v r. 1997 historiky A. Barcuchem a E. Rohlovou je popsána záležitost se smlouvou mezi biskupem Dětřichem a těšínským knižetem Měškem z r. 1297, kdy se upřesnila hranice mezi Polskem a Moravou. Dále je zde uvedeno, že v r. 1300 udělil olomoucký biskup Dětřich paskovské léno včetně Hrabové Janovi z rodu Stange. O hrabovských manech Vítkovi a Tomáši z Hrabové není zde žádná zmínka.
Další informace o této době jsou uvedeny v publikaci Jana Al Saheba a Karla Müllera s názvem „Galerie držitelů Paskova“ z r. 2015. Je zde uvedeno: „Prostřednictvím jednotlivých leníků pak biskup Bruno a jeho nástupce Dětřich kolonizovali četná území dominia olomouckého biskupství. Výjimkou nebylo ani okolí Paskova. Z r. 1300 pochází lenní listina pro Jana ze šlechtického rodu Stangů, který se stal novým držitelem Paskova a okolních lesů“.
Poslední velmi zajímavá informace o této záležitosti je v publikaci historika Jiřího Stibora „Stará Bělá 1272-1918“. Autor popisuje i vznik okolních obcí a u Zábřeha n. Odrou píše: Patřil paní Kateřině, vdově po Alši z Frýdlantu, zčásti také dalším drobným leníkům, z nichž prvním známým je Víchek ze Zábřeha (1372-1386), jemuž náležely též lány v Hrabové“.
Po podrobném prostudování těchto materiálů vznikají následující otázky:
1. Zdá se, že v r. 1300 byla Hrabová v držení paskovské vrchnosti z rodu Strangů, kteří byli leníky olomouckých biskupů. Tvrdí to autoři Barcuch + Rohlová i částečně autoři Saheb + Müller.
2. Podle kronik města Ostravy byli držitelé hrabovských statků kolem r. 1376 místní manské rody Tomík a Vichek z Hrabové. Tomu však odporuje zjištění autora Stibora, podle kterého nebyl Víchek manem v Hrabové, ale v Zábřehu a v Hrabové mu patřilo pouze několik lánů půdy.
3. Hrabová společně s Paskovem se vymanila z područí olomouckého biskupství až v r. 1538. Pokud skutečně v období 1376 – 1538 byla Hrabová spravována místním manským rodem, musel tento nutně mít někde své sídlo, tvrz nebo hospodářské a obytné objekty. Tak tomu bylo ve všech větších okolních obcích, příkladně v Paskově, Staré Bělé, Zábřehu. Kde by to mohlo být? Určitě to nebyl dnešní Dvůr na jižním konci Hrabové, ten patřil odjakživa paskovské vrchnosti.
Jak naznačují různé diskuse na Hrabova.info i jinde, je v naší obci dost občanů, kteří se zajímají nejenom o přítomnost a budoucnost naší obce, ale i o její minulost. Ve svém dnešním článku jsem navrhl několik námětů k diskusi.
10. 12. 2016 V.S.