Hrabovská knihovna

Naše knihovna má dlouholetou tradici, která je poměrně dobře popsána v obou veřejně přístupných  obecních kronikách z období do r.1960. Nejaktivnějším knihovníkem byl určitě pan Antonín  Konvička, který  asi před šedesáti lety v této funkci působil. Jeho zprávy o knihovně, které psal pro potřeby kroniky, jsou velmi podrobné.  Z těchto jsem se dozvěděl, že v  r. 1959 se nejvíce četli z českých autorů Adolf Branald (Skříňka s líčidly, Stříbrná paruka), Vladimír Neff (Srpnovští páni, Královny nemají nohy, Prsten Borgiů),  ze starších  autorů pak Alois Jirásek, Jan Neruda, Božena Němcová, z cizích Feuchtwanger, Hemingwey, Remarque  a ze světových klasiků  Balzac, Hugo a Tolstoj.

Zajímalo mě, zda tito dříve oblíbeni autoři jsou na regálech naší knihovny i dnes. Výsledky jsou následující: Adolf Branald – k dispozici je 7 svazků . Vladimír Neff– 0 . Alois jirásek – 5. Jan Neruda – 9.  Božena Němcová – 15.  Feuchtwanger – 0. Hemingwey – 5. Balzac – 1. Hugo – 4. Tolstoj – 4 svazky.  Je to hodně nebo málo?

Co se nejvíce četlo  v pozdějších letech, není známo. Kronikářské zápisy Hrabové z tohoto období nejsou prozatím přístupné.

Mohu tuto mezeru částečně  zaplnit  vlastními zkušenostmi. V posledních čtyřech desítiletích minulého století se hodně četl  Jaroslav Hašek, Karel Čapek, Vladimír Neff, Jan Procházka, Ludvík Souček, Ludmila Vaňková, Vladimír Páral, Jarmila Loukotková, Bohumil Hrabal, Václav Kaplický, Josef Škvorecký.  Z cizích pak byly velmi oblíbené detektivky  G. Simenona, F. Francise, A. Christie, Mc. Baina a knihy Dänikena a Haileyo.  Z klasiků Tolstoj, Verne, Dostojevskij, Hemingwey, Dumas.

Po sametové revoluci to byli mimo ty dřívější opět především  Bohumil Hrabal, Milan Kundera, Milostav Švandrlík, Ludvík Vaculík, Michal Viewegt. Z cizích Alexandr Solženicyn, Mike Waltari, Artur Hailey.

 V posledních Hrabovských listech  se tomuto tématu věnovala současná  paní knihovnice Martina Šalati. Podle jejího sdělení  současná generace preferuje krimi a detektivky, a to hlavně  norských a švédských autorů.  Jmenovitě je uveden román Skleněná těla, kde se řeší příčiny vlny sebevražd ve Švédsku. Kniha z oboru černé melancholie.  Oblíbené jsou psychologické příběhy, dobrodružná a další odpočinková  literatura.  Stále jsou v oblibě historické romány, momentálně od Vlastimila Vondrušky.

Mimo knihy a časopisy  jsou  v knihovně  k dispozici dětem různé stolní hry. Síť knihoven v Ostravě je poměrně hustá a podud jde o knižní fond, vybavení a poskytované služby, zcela perfektní. Prý jsme v tomto směru jednička i v mezinárodním srovnání.

Budova knihovny v Hrabové  je majetkem obce, který o ni velmi dobře pečuje. V současné době je bohužel dva měsíce  mimo provoz, jelikož se provádí oprava toalet. Soudě podle ceny této rekonstrukce ( 578 tis. Kč !), bude to rekonstrukce velmi důkladná a rozsáhlá.

11. 7. 2016     V.S.