Asi nejsem jediný, který si dnes prostřednictvím YOU TUBE vyslechl hudbu V. Fajfra s využitím veršů V. Závady. Skladba byla doplněna působivými fotosnímky manželů Hromádkových. Záznam jsem si několikrát zopakoval, a vždy mi zvlhly oči.
Opět jsem si uvědomil naši přednost, o které jsem psal ve svém včerejším článku. Včas a účinně umíme reagovat na nečekané situace, konkrétně i na ty nynější.
Momentálně nelze vycházet mimo domov za zábavou a kulturou, a tak nám ji Václav Fajfr a manželé Hromádkovi přinesli do našich domovů. A s velikým úspěchem!
Jsem praktický člověk a přemýšlím o tom, jak by se náš hrabovský poklad (Fajfr a Hromádkovi) mohl maximálním způsobem zužitkovat. Nejsem odborníkem v této branži, ale mám pocit, že by v tom měli pokračovat. Cílem by byl zvukový a obrazový nosič, založený na zhudebněných verších regionálních básníků a na obrazovém doprovodu této hudby.
Pokud jde o básníky, pochopitelně preferuji Viléma Závadu. Mimo poměrně krátkou básníčku „Hrabovské rybníky“ napsal V.Z. i delší básně. Své kouzlo má třeba báseň „Horníci“, „Strusky“ nebo „Letěly divoké husy“. Tuším, že nikdy nebyly zhudebněny básně Petra Bezruče, které mají s básněmi V. Závady mnoho společného.
Takže je zde možnost pokračovat v započatém díle. Nezbytnou součástí hudby by byl i obrazový doprovod z umělecké dílny manželů Hromádkových.
Tento počin našich spoluobčanů může mít svůj význam i při překonávání budoucích těžkostí. Dobrá hudba dovede (alespoň na chvíli) odvést pozornost od různých každodenních starostí a zlepšit náladu jejich posluchačů. U některých jedinců dokonce způsobuje hudba zvětšení jejich odhodlání bojovat s nečekanými překážkami. Údajně hudbební zážitek může ovlivňovat i vylučování adrealinu do krve, a to se všemi následnými důsledky. Člověk je pak schopen nevídaných činů. Vzpomeňme na nše předky, husity, a na jejich bojovnou píseň, která jim pomáhala v boji s nepřítelem.
30.3.2020 V.S.