Inovace Hrabovských novin - pokračování

Dne 30. 4. 2019 jsem  v HN napsal, že se pokusím o inovaci tohoto webu, a to tím, že jednou týdně zveřejním  vtip, který  možná pobaví i současnou generaci. 

Napadla mě ještě jedna možnost zatraktivnění mého webu. Na  místním FB  někdy čtu komentáře a poznámky, které stojí za zveřejnění i na stránkách HN. Některé jsou zajímavé, některé jsou  problematické, některé  také  úplně blbé.  

Dnes zveřejním první díl tohoto nového seriálu ve vztahu k informacím na místním FB.

Moravskoslezský deník přinesl  v minulých dnech  zprávu,  že před čtvrtstoletím skončila těžba uhlí v Ostravě. Čtenáři se dozvěděli, že za uplynulých 200 let se na území města a v blízkém okolí vyhloubilo 316 jam, některé až do hloubky 1350 m. Z podzemí se vyvezlo na povrch za tu dobu okolo 450 mil. t. černého uhlí.

Mám ještě ve své paměti  těžní věže  dolů  Šalomoun, Hlubina, Jeremenko, Jindřich, Odra, Generál Svoboda,Trojice, Alexandr  a další. Podrobně znám historii nedalekého dolu Paskov. 

Mnoho mých příbuzných, spolužáků a známých našlo na šachtách svou obživu. Dokonce jsem jako student  využil možnosti příivýdělku na občasných  brigádách v dolech  a mám vlastní zkušenost s prací horníka v podzemí.

Jsou mi celkem známy příčiny postupného útlumu těžby uhlí.  Ložisko se v podstatě  vyčerpalo, těžba přestala  být rentabilní. Významné  byly i ekologické problémy, těžba uhlí uprostřed  a v okolí krajského města není trvale možná.

Ale nyní k podstatě věci.  Na místním FB jeden občan Hrabové v reakci na tento článek v Moravskoslezském deníku napsal:

„Je velkou chybou, že doly nebyly zakonzervovány. Takto jsou zatopené a zničené. Až bude uhlí opět vzácnou komoditou, bude se to celé muset budovat znovu“.

Přiznám se, že takovou blbost jsem již dávno nečetl. A také mě zaujalo,  jak lehce, sebevědomě a kategoricky  servíruje uvedený občan  tento svůj názor  veřejnosti. Vůbec se nezamýšlí nad (slušně řečeno) problematickým  obsahem svého sdělení.  

Co si asi mám představit pod pojmem „zakonzervovat“ tyto doly? A proč by se to mělo dělat, když zásoby uhlí již jsou vytěženy?  

Po vytěžení uhelných zásob se důl zlikviduje. Těžní jáma  se zasype a z povrchu se odstraní příslušné objekty. To je normální postup.

Napadá mě, že možná někteří občané (včetně R. G.) mají dojem, že v podzemí  Ostravy je ještě významné  množství  uhlí, které se může těžit v budoucnu. Ale udržování dolů  pro eventuální budoucí těžbu je technicky a ekonomicky nemožné.   Z důlních děl by se musela nepřetržitě čerpat voda a také by bylo nezbytné likvidovat důlní plyny.  Tyto činnosti jsou velmi nákladné. Kdo to bude platit? A proč v situaci, kdy  spotřeba uhlí  výrazně klesá a vede se celosvětový boj za omezení jeho spalování? Takže nápad s „konzervací“  ostravských šachet není  reálný.

Na závěr ještě jedna poznámka.  Těžba uhlí na Ostravsku sice v minulosti poskytla obživu místnímu obyvatelstvu, ale na druhé straně měla nedozírné negativní důsledky.  Všichni mí příbuzní, kteří pracovali na šachtách, skončili v invalidním důchodu. Také  těžký průmysl, závislý na uhlí  ( hutě, chemie),  měl (a stále ještě má)  negativní dopady  na zdraví  lidí,  na ekologii a v neposlední řadě i na sociální strukturu  zdejšího obyvatelstva se všemi zápornými důsledky, které se řeší dodnes, a to velmi obtížně.

Vůbec si neumím představit  obnovu těžby uhlí uprostřed Ostravy.  Přínosem pro tento kraj bude určitě i zastavení těžby  v okolních  uhelných dolech.  Doba uhlí a železa na Ostravsku pomalu končí, a je to tak dobře. 

7. 5. 2019     V. S.