Jak jsou spravována krajská města v České republice

Je dosti  překvapivé, že neexistuje stejný nebo  alespoń podobný systém ve spravování našich krajských  měst. Některá města mají v jednotlivých městských  obvodech nebo městských částech víceméně samostatná zastupitelstva a k tomu ještě zastupitelstvo pro celé město,  jiná pouze zastupitelstvo  jedno, centrální.  Stejné to je i s místní správou. Někde jsou místní úřady a k tomu navíc úřad magistrátní, jinde pouze magistrát.  Je to umožněno současnou legislativou, tedy především současně platným zákonem o obcích.  

Technokraticky z hlediska nákladů je jistě levnější „centralistický“ systém s jediným zastupitelstvem a s centrálním magistrátem. Ušetří se tím mnoho peněz na provoz místních radnic a konečně i na odměnách zastupitelů.  Na straně druhé určitá samostatnost místních orgánů veřejné správy vede k posilování velice potřebných občanských aktivit a v neposlední řadě je to příležitost pro ambiciózní  občany nastoupit dráhu zpočátku místních, později i městských politiků. A možná i budoucích poslanců. A schopní  politici jsou základem dobře fungující zastupitelské demokracie.

Situace v jednotlivých městech je následující:

Brno:  Město je rozděleno do 29 městských částí, každá má své zastupitelstvo, radu, starostu a místní správu. Záležitosti celoměstského charakteru spravuje magistrát a městské zastupitelstvo.

České Budějovice:  Město je rozděleno na 8 lokalit, každá má pro samosprávu místních záležitosti  pouze výbor s velmi omezenými  pravomocemi. Město je řízeno a spravováno centrálně  magistrátem a městským zastupitelstvem.

Hradec Králové: Je zde magistrát a zastupitelstvo pro celé město a 25 komisí místní samosprávy. Ty fungují podle §122 zákona o obcích jako iniciativní a poradní orgány městské rady.

Jihlava: Mimo vnitřní město je zde dalších 16 městských částí, z nichž jen  některé mají vlastní osadní výbory. Jinak vše řídí centrálně  městské zastupitelstvo.

Karlovy Vary:  Zastupitelstvo funguje pro celé město, jednotlivé části nemají vlastní samosprávu.

Liberec: Město má 33 městských částí, z nichž pouze jedna má vlastní samosprávu se zastupitelstvem.  Pro celé město je voleno celoměstské zastupitelstvo. Osadní výbory jsou vytvořeny pouze v 8 největších  městských částech.

Olomouc. Město je územně rozděleno na 26 městkých částí. Pojítkem s městskou samosprávou zajišťují komise jako poradní orgány Rady města. Jejich schůze jsou přístupné veřejnosti.

Ostrava: Město je tvořeno 23 městskými obvody, kde působí zastupitelstva  se svými samosprávnými orgány . Všechny městské obvody mají vlastní místní správu, správu celého města vykonává celoměstské zastupitelstvo a  magistrát.

Pardubice:  Město má nyní 8 městských obvodů s vlastními samosprávnými orgány. Jejich existence je dlouhodobě kritizována  jako nadbytečné a drahé řešení, avšak  návrhy na změny se prozatím  nepodařilo prosadit.

Plzeň: Město je tvořeno 10 městskými obvody s vlastními  zastupitelstvy  a  úřady místní správy.   

Ústí nad Labem: Správa města je rozdělena do 4 samosprávných městských obvodů.

Zlín: Město je spravováno centrálně městským zastupitelstvem a magistrátem.  V posledních letech vznikly požadavky na zřízení samosprávných městských částí nebo alespoň osadních výborů, ale nepodařilo se je prosadit. Neuspěly ani požadavky na posílení pravomocí existujících komisí pro jednotlivé městské části.

Shrnutí: V uvedených dvanácti  krajských městech  má pět těchto měst mimo městské zastpupitelstvo  volený samosprávný orgán a příslušnou místní správu  i v městských částech (obvodech). V sedmi městech si zvolili občané jednodušší a asi i levnější způsob řízení věcí veřejných.

 Většina krajských měst volila „levnější“ alternativu. Zdá se, že přes tento rozdílný přístup všude vládne se zvoleným  způsobem veřejné správy spokojenost.

7. 6. 2014    V.S.