Jak si hrabovští radní představují budoucnost Pilíků

Již několikrát jsem v Hrabovských novinách informoval o probíhajícím procesu EIA, jehož úkolem je zajistit odstranění všech ekologických škod, způsobených na životním prostředí dlouholetým provozem Dolu Paskov. V Hrabové se to dotýká  dvou odkalovacích nádrží známých pod názvem Pilíky, sběrného betonového kanálu odpadních vod, obslužné komunikace, dvou budov s čerpacím zařízením  a jedné trafostanice. Pominu zde problematiku odvalu D2, kterou považuji za soukromou záležitost firmy Equicentrum.

Správním orgánem, který má „hlídat“ při tomto procesu  dodržování příslušných zákonů  je Ministerstvo životního prostředí (dále MŽP).  Subjektem, zodpovědným  za realizaci  přijatých  opatření je OKD.

V březnu 2017 obdržel  městský obvod Hrabová příslušnou dokumentaci a výzvu, aby k této zaslal své připomínky. Problematika odkalovacích nádrží Pilík  4,5 je v této dokumentaci  podrobně popsána ve studii ing. Šmolky a jsou  zde uvedeny i všechny komplikace, spojené s eventuální další existenci vodních nádrží Pilík 4 a Pilík 5. 

Rada městského obvodu Hrabová přijala  na svém zasedání dne 11.10. 2017 stanovisko, ve kterém po OKD prostřednictvím MŽP  požaduje:

1)  aby byla zachována funkčnost vodních nádrží Pilík  4 a 5 tak, aby i po ukončení hornické činnosti tyto plnily funkci přírodních rybníků s dostatečným přítokem,

2) aby byla zachována funkčnost čerpací stanice průsakových vod pod Pilíky,

3) aby byla realizována opatření k zamezení přístupu lidí i zvěře ke kanálu podél komunikace pod nádržemi Pilíky  z obou stran (např. oplocením).

Uvedené vyjádření považuji za nedomyšlené  a může mít v budoucím období netušené následky.

 K bodu 1: Zachování nádrží jako přírodní rybníky závisí na možnosti jejich přirozeného napájení  vodou z okolních vodotečí. Pravděpodobně vybudováním  odbočky z potoka Ščučí. Bohužel si myslím, že to nebude možné, jelikož voda do kopce neteče. Další alternativou je přečerpávání vody ze Ščučí pomocí vodního čerpadla. Neumím si to ale v praxi představit. Nejde pouze o náklady na energii, ale také o  údržbu a v neposlední  řadě  o vybudování obslužné komunikace  k této čerpací stanici. Kdo by to vše financoval?  Stát? Město? Kraj?  A proč?

 Takže by zde  byl na místě  k uvedenému stanovisku rady městského obvodu následující dodatek: V případě, že tento požadavek nebude možno realizovat, požadujeme provedení potřebných terénních úprav a  přeměnu těchto ploch na les.

 Jsem si vědom finanční náročnosti tohoto požadavku, náklady na příslušné terénní úpravy (zasypání nádrží) odhaduji na cca 30 mil. Kč. Ale je lépe to požadovat již nyní, po několika letech může být pozdě.

K bodu 2: Radní při formulaci tohoto požadavku nepochopili funkci této čerpací stanice.  Doposud přečerpávala vodu, která prosakovala  z usazovací nádrže flotačních kalů NP1, umístěné jižně od nádrže Pilík 5. Po ukončení provozu uhelného prádla již tyto průsaky nebudou a  uvedená čerpačka nebude mít co čerpat.  Tak proč trvat na jejím  zachování?

K bodu 3: Uvedený  betonový kanál jsem svého času označil za „vřed“ Pilíků. Nejenom svým  stavebním řešením, ale hlavně tím, že je to past na místní srnky a zajíce.  Proto je ho třeba zasypat a ne oboustranně oplocovat. Kdo bude o toto oplocení dlouhodobě pečovat?

Závěr: Uvedl jsem hlavní důvody, proč považuji připomínky současných  radních k budoucímu osudu  jižního konce Hrabové za nekompetentní.

 Ještě bych dodal, že radní  zcela pominuli katastrofální stav nezpevněné  přístupové komunikace k těmto nádržím a nepožadovali  obnovení komunikace  po  původní hrázi, která by mohla složit i jako cyklistická stezka. 

Ale naštěstí se blíží další komunální volby a nové zastupitelstvo snad napraví nezodpovědný přístup  toho současného k různým  problémům Hrabové včetně uvedené problematiky Pilíků. 

 Závěrem poslední  dotaz k nynějším  radním: kdyby  se přes všechny obtíže podařilo zachovat v Hrabové na místě dnešních odkalovacích nádrží  požadované přírodní rybníky, jakým způsobem by byly pro občany Hrabové dosažitelné? Po té současné neudržované polní cestě?  A souhlasila by s tímto řešením nynější majitelka této komunikace paní Dalila Zdráhalová? To jsou praktické otázky, na které současní radní nemají odpověď. Konkrétně pánové Trávníček, Rundt, Lyčka, Balušek a Pospěch. Nebo snad ano?

12. 11. 2017    V.S.