Přečetl jsem si před chvíli tuto informaci na Hrabova.info, a mám radost, že ještě stále existují v Hrabové občané, jako je Jiří Neuwirth a Stanislav Holiš. Tito lidé mají chytré nápady, které zveřejnili na FB Hrabová.
Konkrétně jde o kaluž v parku na Šídlovci. Není se co divit, kdysi zde byl rybník. Jsou dvě možnosti řešení: buď odvodnění a zpětné zadláždění nebo zřízení brouzdaliště pro děti. Mě by se líbila i kašna s vodotryskem. Kdyby o to rozhodovaly děti, tak se stoprocentně rozhodnou pro brouzdaliště. Důvody není třeba podrobně rozvádět. Vžiji se nyní do myšlení čtyřletého hlapečka ze Šídlovce. Může se brouzdat v teplé vodě a stavět hrady a bábovky na nedalekém pískovišti. A to vše v blízkosti své maminky. V roli tohoto chalečka bych si nepřál nic lepšího.
Rozhodující slovo bude mít samospráva, vždyť jde o peníze, o hygienu, o letní i zimní údržbu atd. Mimochodem mě napadá, že tato plocha by mohla sloužit v zimě i pro bruslení zdejších dětí.
Je ale naše současná samospráva schopna řešit operativně tyto a podobné záležitosti? Obávám se, že nikoliv. Naše zastupitelstvo postrádá osobnosti s kreativním myšlením. Neobvyklá řešení jsou často velmi úspěšná. Ale koho jsem si zvolili, toho v zastupitelstvu máme.
Takže se poučme z vlastních chyb a lépe se připravme na příští volby. Uplatnil bych i zde lidovou moudrost, která praví „komu není rady, tomu není pomoci“. Co tím míním? Pokud se ve výběru zastupitelů nepolepšíme, dopadne to jako vždy, tedy špatně. Opět si zvolíme ty nepříliš chytré. A děti na Šídlovci přijdou definitivně o možnost brouzdaliště. S velikými náklady se do těchto míst zavede kanalizace.
15.5.2020 V.S.