Katastrální zmatky na jihozápadním konci Hrabové

Předpokládám, že uživatelé internetu čas od času využívají možnosti nahlédnout do katastru nemovitostí. Lze v něm zjistit mimo jiné i vlastníky jednotlivých parcel, způsob využití, druh pozemku  a další informace.

Údaje z katastru nemovitostí jsou také závazné při placení daní. Vždyť právě z těchto důvodů kdysi dávno tento katastr  vznikl.

Při zjišťování podrobností k mému oblíbenému tématu „mostek-sirotek“ jsem zaznamenal některé  nesrovnalosti mezi údaji  v katastru nemovitostí a mezi současným stavem a využitím některých parcel.  

Vydejme se  do jihozápadní části Hrabové, do prostoru mezi nádrží Pilík 5 a Místeckou ulicí, tedy konkrétně k Mitrovické kapličce. Půjdeme po neudržované lesní cestě (parc.č. 2544/1), nalevo máme neudržované a zamokřené plochy, zarostlé náletovými dřevinami. Podle katastru nemovitostí  se zde nachází orná půda (viz parc.č. 450/1) ve vlastnictví firmy Agrotas a následuje parcela č. 450/7, opět orná půda ve vlastnictví  paní Kovářové z Vratimova. Orná půda zde  před mnoha lety skutečně byla, ale již dlouho není.

 Pak přejdeme po mostku  přes Ščučí a vydáme se doleva ke kapličce.  Problematiku tohoto mostku jsem popsal v Hrabovských novinách  již několikrát, takže se nyní o ní nebudu  podrobně zmiňovat.

Cestou  ke kapličce míjíme parcelu č. 473/2, koryto vodního toku Ščučí,  která má 19 vlastníků, vesměs z Nové Bělé. Údajně právě na tomto pozemku je nyní mostek, o který se nikdo nestará.

Dalších  cca 100 m  tohoto potoka (viz parc. č. 442/3) vlastní paní Kovářová z Vratimova. Zdalipak  zajišťuje na svém potoku  údžbu a další povinnosti, vyplývající z tohoto vlastnictví?

Takže z uvedených skutečností je zřejmé, jak zavádějící jsou údaje v katastru nemovitostí. Kdo je za průběžné odstraňování těchto a jiných nesrovnalostí zodpovědný, to nyní nechci posuzovat, ale mám na to svůj názor.

 Tuším, kdy tyto zmatky vznikly. Pravděpodobně v době, kdy se v tomto prostoru v osmdesátých letech minulého století  rozšiřovala Místecká ulice. Podle některých pamětníků se dokonce  tehdy přemístilo i koryto Ščučí a své trasy měnily i některé místní polní cesty.  Asi úprava vlastnických vztahů a další změny nebyly tehdy  řádně promítnuty do katastru nemovitostí.

 Pak se v těchto místech v letech 1988-1990 upravovalo  koryto Ščučí, a to při stavbě tzv. odlehčovacího kanálu. A opět bez vyspořadání vlastnických vztahů a bez patřičných úprav záznamů v katastru nemovitostí.

Následkem uvedených zmatků je mostek přes Ščučí  údajně ve vlastnictví 19 občanů, kteří  nemají tušení, že nesou zodpovědnost za jeho nynější havarijní stav. A paní Kovářová z Vratimova má asi veliké starosti, které vyplývají z vlastnictví vodního toku v Hrabové. Nebo také ne.

25.4.2018    V.S.