Navigace: Vladimír Slavík > Klimatické změny a Hrabová

Klimatické změny a Hrabová

 

V posledních letech se poměrně rychle zvyšují teploty zemského povrchu, což může mít pro lidstvo fatální důsledky. Podle světových odborníků je příčinou tohoto jevu lidská činnost.  

Je neoddiskutovatelnou skutečností, že lidé  svým počínáním zásadně změnili přirozený vývoj naší planety, a to především zemědělskou činností, těžbou a spalováním fosilních paliv, překotnou  urbanizací  a likvidací lesů.  

Napadlo mě, posoudit,  jakým podílem se na tom všem podílí území, kde žiji, tedy území  Hrabové. Určitě to není podstatné, ale i moře je tvořeno miliardami kapek vody.

Mezi příčinami  klimatických změn se na prvém místě uvádí zemědělská činnost se všemi svými zápornými důsledky.  „Suchá“ část naší zeměkoule měří 148 mil. km/2. Z této plochy je 45 mil. km/2 zemědělské půdy, což je 30 %. Jak známo, zemědělská půda mnohem ochotněji pohlcuje sluneční paprsky ve srovnání s lesem nebo s jinými nezemědělskými plochami, což ve svých důsledcích způsobuje oteplování povrchu naší planety. 

Jak jsem na tom v Hrabové?

Výměra zemědělské půdy (role, louky, zahrady, pastviny) v roce 1845 byla 634 ha, do roku 1948  se zvýšila na 841 a v roce 2020 již byla pouhých 417 ha.  Je to z hlediska oteplování  a ekologie dobře nebo špatně?  Dobře i špatně. Dobře proto, že významně ubylo zemědělských zvířat ( a tím i množství živočišných skleníkových  plynů jimi produkovaných),  špatně proto, že bývalá zemědělská půda posloužila k urbanizaci, ke stavbám domů a k  budování komunikací.

Spalování fosilních paliv. Přechodem na plynofikaci se výrazně snížila  u zdejšího obyvatelstva spotřeba uhlí, které bylo nahrazeno zemním plynem. Z hlediska ekologie to byl určitě krok správným směrem. Ale i spalováním metanu  vznikají skleníkové plyny.

Překotná urbanizace.  V roce 1845 bylo v Hrabové  zastavěno obytnými a zemědělskými stavbami včetně nádvoří pouhých 6 ha, v roce 1948 již 23 ha a v roce 2020  dokonce  92 ha. Na ekologii to mělo velmi negativní vliv.

Ostatní plochy. Jsou to  především dopravní komunikace a tzv. manipulační plochy.  V roce 1845 byly na ploše 26 ha, údaj z roku 1948 se mi nepodařilo zjistit,   a v roce 2020 to je 191 ha. Převážně jsou asfaltované, a asfaltový povrch velmi ochotně pohlcuje tepelné paprsky, tedy tyto plochy  přispívají k oteplování. 

Lesy. Většina ekologů považuje rozšiřování lesních ploch za velmi účinný prostředek proti oteplování.  Vypařováním  vody z listů  a z jehličí  se ochlazuje  ovzduší. Les je obrovská přirozená lednička. V Hrabové bylo v roce 1845 38 ha lesů, v roce 1948 dokonce 72 ha a v roce 2020  pouhých 29 ha.

Závěr: Kdyby to bylo možné, pak by bylo prospěšné přeměnit  plochu, která je označována jako Významný krajinný prvek „Na Rybnících“  na les.  Jde o plochu po bývalých rybnících o ploše cca 70 ha. Je zde 36 parcel o různé velikosti, převážně s využitím jako trvalý travní porost nebo orná půda.  V současné době jsou tyto plochy využívány k pastvě koní a k produkci sena  pro jejich výživu v zimním období.  Vlastnická struktura pozemků je velmi roztříštěná, je zde několi desítek majitelů, ty největší pozemky  jsou v rukou paní Dalily Zdráhalové z Pržna.

Byl by to významný ekologický přínos nejenom  pro Hrabovou, ale i pro široké okolí. Snad o této možnosti bude jednat až budoucí  zastupitelstvo Hrabové. To současné určitě ne, ekologie je pro ně neznámý pojem. Důkazem toho je i jejich  postup v procesu EIA při zahlazování negativních důsledků důlní činnosti Dolu Paskov. To zahlazování negativních důsledků a především obnovu  původní  krajiny  na jižním konci Hrabové se nepodařilo uskutečnit.

6.9.2020     V.S.

 

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma