Knižní čtvrtek o díle Aloise Jiráska

 Zcela souhlasím s názorem  čtenářky, která v databazí knih  českých spisovatelů  napsala o Aloisi Jiráskovi  toto:

„ Byl to vlastenec  a vynikající autor. Vrchol českých dějin viděl společně s Palackým v husitství a nejhorší byla pobělohorská doba. Jako jeden z prvních podepsal  v květnu 1917 manifest českých spisovatelů, usilujících  o samostatný stát. Byl osobním přítelem T.G. Masaryka a  ve své době všeobecně ctěným a uznávaným člověkem.“

Je mi velmi líto, že Alois Jirásek je v současné době tak opomíjen. Za nejvýznamnější české spisovatele uplynulého století se většinou označují  Hašek, Čapek a  Hrabal.  Přitom by si tuto poctu určitě zasloužil i Jirásek.

Možná  na této  situaci má svůj podíl skutečnost, že  jeho  knihy vycházely ve velkých nákladech po roce 1948, a to  z podnětu  tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda.  Ideologicky zaměřené doslovy k nim psal tehdejší ministr  školství  Zdeněk Nejedlý.  Hodila se husitská revoluce,  boj českého národa  proti cizacké šlechtě, většinou německé, a také kritický  vztah  autora k římskokatolické církvi.

Alois Jirásek se narodil v roce 1851 v Hronově. Pocházel ze starého selského rodu.  Vystudoval  historii na pražské univerzitě a převážnou  část života působil  na gymnásích jako profesor češtiny, dějepisu a zeměpisu. Oženil se s Marii Podhajsku a měli 8 dětí. Rodina žila od roku 1888 v Praze, kde také  Alois Jirásek v roce 1930 ve věku 79 let zemřel.  Pochován byl v rodném Hronově.

Málo se zdůrazňuje význam díla  Aloise Jiráska v období okupace, v  letech  1939 – 45. I když  od boje husitů s křižáky  uplynulo  již více jak pět století, byly Jiráskem popisované události  v těchto těžkých dobách pro český národ vydatnou posilou.

Prvním jeho literárním pokusem byla historická povídka Skaláci, napsaná v roce 1875.  Poslední historický román,  Husitský král, psal v roce 1930 a již ho nestačil dokončit

Jeho  dílo  má obdivuhodný rozsah.  Věnoval se jak próze, tak i  dramatům. Mnoho jeho románů a divadelních her má i filmovou podobu.

K nejstaršímu období patří  Staré pověsti české. Doba  husitská je popsána v románech  Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, Z Čech až na konec světa, Slavný den, Konec a počátek, Zemanka, V cizích službách, Maryla.  K době pobělohorské patří  Temno, Psohlavci,  Skaláci, Skály, Na dvoře vévodském, Ráj světa. K době obrozenecké patří F.L. Věk, U nás, Filosofská historie.

Divadelní hry: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Kolébka, Emigrant, M.D.Rettigová, Lucerna, Vojnarka, Otec, Samota, Zkouška, Pan Johanes.

Filmy:   Vznikaly od roku 1925 do roku 1979 a podíleli se na nich režiséři Karel Lamač, Statopluk Inemann, Vladimír Borský, Otakar Vávra, Karel Steklý, Jiří Trnka, Martin Frič, Miloš Makovec, František Filip, Jaroslav Novotný, Bohumil Sobotka a Evžen Němec. Nejznámější  filmy byly Jan Roháč z Dubé, Temno, Staré pověsti české, Jan  Hus, Jan Žižka, Proti všem a televizní zpracování románu F.L.Věk.

Málokterý  český spisovatel se setkal s tak nekritickým obdivem a následně s tak nespravedlivým zapomenutím.  Snažím se to v rámci mých možností  napravit alespoň  tímto připomenutím.

9. 12. 2021     V.S.