Žije v Kanadě a v červenci letošního roku se dožila 90 let. Za svou literární tvorbu byla oceněna v roce 2013 Nobelovou cenou.
V čem je tak výjimečná? Pochopil jsem to přečtení knihy „Přítelkyně z mládí“. Je to soubor povídek, pojednávajících o osudech žen, žijících své životy v současné době. Málokdo dovede vykreslit tak působivě zdánlivé maličkosti, které jsou součástí našich životů. Tato spisovatelka to umí přesto, že její odborné vzdělání v oboru psaní trvalo pouhé 2 roky. Pak se věnovala své rodině, svým čtyřem dětem a na psaní ji zbývalo velmi málo času. Přesto je její dílo obdivuhodné a v oboru povídek a novel se její umění srovnává s ruským prozaikem a povídkářem Antonem Pavlovičem Čechovem.
Ne každý dovede pomocí slov přiblížit čtenáři i atmosféru prostředí. Malíři to mají snadnější, používali k vytváření různých efektů pestrou paletu barev. Spisovatelé mají k dispozici pouze slova. I s těmi lze pracovat jako s barvami, ale ne každý to umí. Paní Alice Munroová toto umění ovládá dokonale.
Za svou literární tvorbu byla vyznamenána nejprestižnějším mezinárodními i kanadskými cenami . Jedna z jejich povídek se stala scénářem pro velmi úspěšný film.
Kniha „Přítelkyně z mládí“ byla napsána v roce 1990. U nás byla vydána v letošním roce v nakladatelství Paseka a v překladu Zuzany Mayreové. Popisuje 14 příběhů lidí, kteří žili nebo ještě žijí daleko od nás. Ale podobné příběhy se odehrávají i v našich končinách.
7. 10. 2021 V.S.