Knižní čtvrtek o knize Anne-Marie O´Connorové

Této  americké novinářce a spisovatelce  je nyní  52 let a  žije v Kalifornii.  Studovala malbu na Uměleckém institutu v San Francisku a pak promovala na univerzitě v Berkley.  Nyní se živí se jako novinářka a korespondentka pro agenturu Reuters.

Knihu  „Dáma ve zlatém“ napsala v roce 2016 a  popsala  v ní život malíře Gustava Klimta a tragické osudy rakouských Židů v době 2. sv. války.

Tento nejslavnější rakouský malíř,  jehož otec pocházel z Čech,  nakreslil v roce  1907 portrét  mladé dívky z významné vídeňské rodiny.  Obraz  s názvem  „Dáma ve zlatém“ byl brzy po jeho ukončení pokládán  odbornou veřejností   za umělecký skvost na úrovni „Mony Lisy“.  I když se  malíř dožil pouhých  56 let, vytvořil  mnoho  vynikajících obrazů.  Rád portrétoval mladé dámy z významných  vídeňských rodin. U  bohatých vídeňských žen   byl velmi oblíbený,  a to nejenom jako  malíř. 

Mnoho  příslušníků   rakouských „vyšších vrstev“  mělo  židovské kořeny.  I když vídeňských Židů bylo relativně málo, byli zde velmi úspěšní.  Zaujímali významná místa v politice, v obchodním a  průmyslovém podnikání a v dalších oborech. Nejvýznamnější zdejší právníci, lékaři a architekti  byli Židé.

Po  připojení  Rakouska  k Německu v roce 1938 zemřelo mnoho bohatých rakouských Židů v nacistických vězeních a v koncentračních táborech. Postiženi byli i ti, kteří již v dřívějších letech přestoupili ke katolictví.

Mezi nimi byli i příslušníci významné  vídeňské rodiny,  jejichž potomek, advokát Randol  Schoenberg žijící  nyní v USA,  zahájil boj za návrat  děl  slavných malířů do rukou jejich původních židovských majitelů.

Tento boj  přes odpor představitelů rakouských státních i soukromých galerií byl úspěšný a  obrazy Gustava  Klimta a dalších významných  umělců  byly vráceny těm, kterým historicky patřily.

 Po složitých soudních procesech byly až po mnoha letech obrazy židovských majitelů včetně „Dámy ve zlatém“ přemístěny ze státních a soukromých rakouských galérií většinou do USA, konkrétně do galérií a muzeí  v  Los Angeles a ve  Waschingtonu.  Některé skončily i v soukromých sbírkách.   Obrazy byly draženy v aukcích. Za „Dámu ve zlatém“ zaplatil nový majitel 135 mil. dolarů,  další 4 Klimtovy obrazy byly vydraženy  za 193 mil. dolarů. O výnos se rozdělili potomci původních majitelů, žijících  nyní v různých městech Evropy a  USA.  Potomci těch, kteří včas v letech 1938 - 39 emigrovali do Švýcarska nebo do USA.

V knize jsou i zmínky o „české stopě“ v těchto událostech.  Konkrétně  o  vztazích manžela „Dámy ve zlatém“,  majitele zámku v Panenských Břežanech  k Čechám  a také zmínky o stycích účastníků tohoto  příběhu, Marie a Fritze Altmannových,  s  Janem Masarykem.  Významnou úlohu při snaze o navrácení vzácných obrazů původním židovským majitelům měl i potomek šlechtické rodiny s českými kořeny novinář Hubert Czernin.

Investigativní  novinářka  Anne-Marie O´Connorová v této knize podala i pravdivou zprávu o Vídní v roce 1938, o nadšeném  uvítání Hitlera většinou obyvatel  a o následné genocidě  rakouských Židů.  Popsala i ostudnou aféru generálního tajemníka OSN a rakouského prezidenta Kurta Waldhaima. V roce 1986 byl obviněn s účasti na páchání válečných zločinů a následně rezignoval na svou politickou činnost.  Jedním z novinářů, kteří odhalili problematickou válečnou  minulosti Kurta Waldhaima,  byl i potomek slavného rodu Czerninů s českými kořeny.

30. 9. 2021      V.S.