Knižní čtvrtek o knize Farreda Zakaria

 Tento respektovaný  novinář,  politolog a ekonom se narodil  v roce 1964 v indické Kalkatě,  žije však  v USA. S velkým zájmem byla  přijata jeho poslední  kniha s názvem  „Deset lekcí pro postpandemický svět“,  která  vyšla  nedávno  i u nás.

V úvodu své knihy sdělil svým čtenářům toto neradostné zjištění:  „Může se  stát, že Covid 19 způsobí  lidstvu  největší  hospodářské, politické i společenské škody  od  II. světové války. Tato nemoc nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout.“

Své názory na řešení  této situace  pak rozvedl v deseti  lekcích.  Jeho hodnocení situace je sice  ovlivněna  současnou realitou  v USA, ale má  v podstatě globální platnost.

V lekci č. 1 uvádí, že bude nutné věnovat více prostředků na  řešení  závažných problémů, které se  čas od času vyskytovaly i  dříve. Poukazuje na nezbytnost omezení výdajů na spotřebu a zvýšení výdajů na  oblast zdravotnictví, na oblast vzdělání a také  na snižování sociálních rozdílů ve společnosti.

V lekci č. 2 kritizuje politické systémy  zemí,  kde „pravice“ přespříliš omezuje sociální výdaje a „levice“  činí opak. Tento poznatek se vztahuje na USA, některé evropské státy si počínají prozřetelněji.

V lekci č. 3 doporučuje všem státům, a  především USA, účinnější  způsob  přerozdělování  financí. Polemizuje s tvrzením  Margaret Thatcherové, že alternativa k tržní ekonomice neexistuje. Poukazuje na  ekonomické úspěchy Číny, ale nevidí zde řešení pro USA a  Evropu.  Propaguje Dánsko, kde vysoké daně jsou použity efektivně  ve prospěch celé společnosti.

V lekci  č. 4 upozorňuje na  různost názorů odborníků na  řešení současné situace. Domnívá se, že vývoj této  nemoci je nepředvídatelný. Kritizuje politiky, že této situace zneužívají pro své politické zájmy. Vzniká zde mnoho populistických názorů, jak tuto krizi řešit.  Většina  je zcela nereálných.

V lekci č. 5 zdůrazňuje,  jak současné   komunikační možnosti mohou pomoci řešit alespoň částečně tento problém. Míní se tím „práce z domu“ .

V lekci č. 6  překvapivě tvrdí, že pro likvidaci současné nemoci  přispívá stále rostoucí urbanizace. Ve městě  je snadnější  boj proti nákazám, snadněji se kontrolují  různá hygienická opatření.

V lekci č. 7 řeší  autor problematiku  chudoby a  bohatství  různých vrstev společnosti. Důsledkem jsou i odlišné možnosti v oblasti zdravotní péče. Chudí jsou na tom mnohem hůře než bohatí. A to obzvláště v  USA.

V lekcích 8, 9, 10 se řeší vliv globalizace na průběhu  současné pandemie. Má nesporně na jejím rychlém rozšířením svůj podíl.  Jsou tím míněny především současné možnosti cestování.  Na straně druhé jsou zde nepominutelné výhody, jako bezprostřední informace o šíření choroby, koordinace ve vývoji a výrobě  ochranných prostředků a očkovacích látek a jejich rychlé dodávky  do všech zemí  světa.

Závěr knihy je následující: „Vojáci, kteří zahynuli během  2. světové války nám dali šanci vybudovat lepší, mírumilovnější svět. Dnes nám tato ohavná choroba dává šanci na změny a reformy. Je na nás, zda se této příležitosti chopíme  nebo jí promarníme.

4. 11. 2021       V.S.