Knižní čtvrtek o knize Jaromíra Šavrdy

Tento  rodák z Ostravy Zábřehu  by si zasloužil podstatně větší společenské ocenění, než se mu  doposud dostalo. Byl to neuvěřitelně statečný člověk, a navíc také o vynikající  spisovatel.

Je zde i určitá souvislost s Hrabovou. Pro svou disidentskou činnost nenašel přiměřené zaměstnání  a několik let  v době normalizace pracoval jako skladník ve  zdejším  podniku „Geologický průzkum“ . Na hrabovském hřbitově má také svůj hrob. Jeho památku uctil i Václav Havel, a to  po svém zvolením prezidentem  v lednu 1990. .

Jaromír Šavrda se narodil v Ostravě – Zábřehu  25. května  1933, v letech 1951-1955 vystudoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity obor české  literatury. Několik let vykonával  povolání středoškolského učitele a  po úspěšných literárních pokusech se  od roku 1963 stal spisovatelem z povolání.  Rok 1968 ho zastihl ve funkci  redaktora  Nové Svobody.  Pro svůj nesouhlas  se vstupem vojsk   Varšavské smlouvy a  aktivní odpor k tehdejšímu  režimu  nenašel ve svém oboru uplatnění  a živil se všelijak.

V roce 1972 založil samizdatovou edici Libri prohibiti. Byl obviněn z nepovoleného podnikání a z rozvrácení republiky a léta 1978 – 1981 strávil ve vyšetřovací vazbě a ve výkonu trestu. Po svém propuštění podepsal Chartu 77 a pokračoval ve své disidentské činnosti.   Období  let  1982 - 1984 opět strávil ve vězení. 

 I po návratu z druhého vězení pokračoval v opisování a rozšiřování zakázané literatury. Mezi nimi byly i knihy, které napsal ve vězení a popisoval v nich absurdity právního pořádku, který vládl ve věznicích tehdejší ČSSR. Zvlášť působivé je dílo s názvem „Přechodné adresy“. Tím se míní věznice v Ostravě- Heřmanicích, v Praze –Pankráci, vězeňské nemocnice v Olomouci a v Brně a také věznice v Ostrově nad Ohří.

Spisovatel, básník, novinář, právník, chovatel exotických koček, skladník a  signatář Charty 77 a disident Jaromír Šavrda zemřel náhle na infarkt 2. května 1988 ve věku nedožitých 55 let.  Je po něm pojmenována ulice v městském obvodě Ostrava-Jih, kde po dobu své disidentské činnosti bydlel.

V jeho  činnosti jej podporovala manželka Doroles, rovněž disidentka a  signatářka Charty 77. Zemřela v roce 2012.

Za svůj poměrně krátký život napsal Jaromír Šavrda tyto knihy:  Sci-fi povídky „Příběhy z třetího času“, detektivku „Půjdeš, nevrátíš se“, básnickou  sbírku „Cestovní deník“.  Zážitky a události, prožité ve věznicích   popsal v knihách  „ Ostrov v souostroví“, „Vězeň č. 1260“, „Tužkou na okraj“ a „Přechodné adresy“.

Nevím, jestli je ještě na středních školách „povinná literatura“. Pokud ano, pak by mezi  doporučovat, aby mezi  vybranými   tituly byla i kniha Jaromíra Šavrdy „Přechodné adresy“.

26. 8. 2021    V.S.