Tento rodák z Ostravy Zábřehu by si zasloužil podstatně větší společenské ocenění, než se mu doposud dostalo. Byl to neuvěřitelně statečný člověk, a navíc také o vynikající spisovatel.
Je zde i určitá souvislost s Hrabovou. Pro svou disidentskou činnost nenašel přiměřené zaměstnání a několik let v době normalizace pracoval jako skladník ve zdejším podniku „Geologický průzkum“ . Na hrabovském hřbitově má také svůj hrob. Jeho památku uctil i Václav Havel, a to po svém zvolením prezidentem v lednu 1990. .
Jaromír Šavrda se narodil v Ostravě – Zábřehu 25. května 1933, v letech 1951-1955 vystudoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity obor české literatury. Několik let vykonával povolání středoškolského učitele a po úspěšných literárních pokusech se od roku 1963 stal spisovatelem z povolání. Rok 1968 ho zastihl ve funkci redaktora Nové Svobody. Pro svůj nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy a aktivní odpor k tehdejšímu režimu nenašel ve svém oboru uplatnění a živil se všelijak.
V roce 1972 založil samizdatovou edici Libri prohibiti. Byl obviněn z nepovoleného podnikání a z rozvrácení republiky a léta 1978 – 1981 strávil ve vyšetřovací vazbě a ve výkonu trestu. Po svém propuštění podepsal Chartu 77 a pokračoval ve své disidentské činnosti. Období let 1982 - 1984 opět strávil ve vězení.
I po návratu z druhého vězení pokračoval v opisování a rozšiřování zakázané literatury. Mezi nimi byly i knihy, které napsal ve vězení a popisoval v nich absurdity právního pořádku, který vládl ve věznicích tehdejší ČSSR. Zvlášť působivé je dílo s názvem „Přechodné adresy“. Tím se míní věznice v Ostravě- Heřmanicích, v Praze –Pankráci, vězeňské nemocnice v Olomouci a v Brně a také věznice v Ostrově nad Ohří.
Spisovatel, básník, novinář, právník, chovatel exotických koček, skladník a signatář Charty 77 a disident Jaromír Šavrda zemřel náhle na infarkt 2. května 1988 ve věku nedožitých 55 let. Je po něm pojmenována ulice v městském obvodě Ostrava-Jih, kde po dobu své disidentské činnosti bydlel.
V jeho činnosti jej podporovala manželka Doroles, rovněž disidentka a signatářka Charty 77. Zemřela v roce 2012.
Za svůj poměrně krátký život napsal Jaromír Šavrda tyto knihy: Sci-fi povídky „Příběhy z třetího času“, detektivku „Půjdeš, nevrátíš se“, básnickou sbírku „Cestovní deník“. Zážitky a události, prožité ve věznicích popsal v knihách „ Ostrov v souostroví“, „Vězeň č. 1260“, „Tužkou na okraj“ a „Přechodné adresy“.
Nevím, jestli je ještě na středních školách „povinná literatura“. Pokud ano, pak by mezi doporučovat, aby mezi vybranými tituly byla i kniha Jaromíra Šavrdy „Přechodné adresy“.
26. 8. 2021 V.S.