Navigace: Vladimír Slavík > Knižní čtvrtek o knize Josteina Gaardera

Knižní čtvrtek o knize Josteina Gaardera

Jostein Raarder (*1952) je norský spisovatel. Na univerzitě v Oslu vystudoval  teologii, filosofii a skandinávské jazyky. Vydal řadu knížek pro děti a mládež, nejznámější je Sofiin svět.  Příběh patnáctileté dívky se zde prolíná s dějinami filosofie.  V roce 2015 byl „Sofiin svět“  jejprodávanější knihou na světě.

 Mimo psaní knih  se tento spisovatel  věnuje nauce o původu slov,  obhajobě lidských práv a ekologii. Je  jedním z významných  představitelů  tzv. severské literatury, která svým obsahem a formou se  velmi liší od literatury, vydávané ve zbytku Evropy.

Román „Loutkář“   vznikl v roce  2016 a vypráví  o životě  váženého   vědce  a lingvisty  Jakopa Jacobsena, žijícího velmi neobvyklým způsobem.  Jeho nejlepším přítelem a také kritikem je maňásková loutka jménem Pelle.  S ní se radí a s oblibou  předvádí její  schopnosti  při občasných setkáních s nahodilými návštěvníky. Často  s touto loutkou vede  obsáhlé  diskuse o problémech současného světa.

Pan Jakop má zvláštního koníčka. Navštěvuje pohřby cizích lidí a na smutečních hostinách líčí příběhy, které v minulosti  údajně zažil s nebožtíkem.  Aby byly věrohodné, seznámí  se vždy  důkladně s životem dotyčné osoby.

 Své znalosti z oboru  nauky o původu slov uplatnil autor i v této knize. Na příhodných místech uvádí následující příklady:

Základ „demh“ – stavět: Následuje latinské „domus“, odvozuje se  latinská  „domina“, italská „donna“, španělská „doňa“, česká „dáma“.

Základ „ghel“ – svítit: Následuje latinské „helvus“,  německý „gelb“ a „Gold“, anglický „gold“, holandský „gulden“, řecky „khlóros“ (žlutozelený), ve vypůjčkách i chlor či cholera.

Základ „ped“ – noha: Následuje latinské „pedál“, „pedikůra“, „podium“, ale také v hindštině „Dhammapada“ (cesta k moudrosti).

Základ „dwo“ – dva: Následuje gótsky „twai“, německy „zwei“, anglicky „two“, latinsky „duo“, slovansky „dvě“.  Výpůjčkou je „dualismus“.

Čím to je, že se země na severu Evropy se  tak liší od některých jiných, včetně té naší?   Třeba i v záležitosti koronavirové nemoci .  V Norsku  a Dánsku je nyní proočkovanost na nemoc  COVIT 19 tak vysoká, že je možno zrušit  všechna dřívější  hygienidká a jiná omezení.   Podle odborníků je to způsobeno vysokým stupněm důvěry obyvatelstva ve vládní instituce a v  respektování pokynů příslušných odborníků.  Všelijaké chytračení a obcházení zákonů a nařízení je zde pokládáno za nepatřičné a neslušné…

23. 9. 2021     V.S.

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma