Knižní čtvrtek o knize Martina Slepičky

 S Martinem Slepičkou udržuji přátelské styky již dlouho. Oba  se zajímáme o historii. On je v tomto oboru vystudovaným profesionálem, já pouhým amatérem. Byl jsem proto  velmi potěšen  a poctěn dárkem, který jsem od něho v těchto dnech obdržel.  Je  to jeho  publikace s názvem „Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku.“

Není to Martinova  prvotina, v roce 2015 mu vyšla kniha „Kostel svaté Kateřiny  Alexandrijské v Ostravě – Hrabové“ , v roce 2017 byl  editorem publikace  „Historie obce Hrabová“  a  v roce 2018 napsal knihu   „Hrabová v čase 1. sv. války.“

Martin Slepička (*1993) vystudoval na Filosofické  fakultě  Ostravské univerzity studijní obor dějiny umění a  obor kulturní dějiny. Pro bakalářskou práci si zvolil  téma  Ikonografie církevních otců v českém umění  13. až 15. století a v roce 2016 ji úspěšně obhájil. Ve studiu těchto náročných  oborů  pokračoval, v roce 2018 získal titul Mgr.  a v roce 2020 titul PhDr. V současnosti absolvuje na uvedené univerzitě doktorský studijní program.

 Osobnost sv. Jeronýma  Martina  Slepičku zaujala již během dřívějšího studia  a věnoval se jí i ve své magisterské práci. Tento středověký učenec, spisovatel, cestovatel  a teolog  je  pokládán za jednoho ze čtyř nejvýznamnějších  církevních otců – učitelů.  Byli jimi  sv. Ambrož, sv. Augustin, sv. Jeroným a sv. Řehoř  Veliký.

Svatý Jeroným je významný  především tím, že se zasloužil o překlad  Bible z hebrejštiny do mluvené latiny. Toto dílo je známo pod názvem Vulgata.  Jeho  čin měl dalekosáhlé důsledky  v upevňování a  šíření křesťanské víry a v jejím praktickém uplatňování  při bohoslužbách.

 Martin Slepička  rozdělil svou knihu do dvou částí. V té první se převážně věnuje životním osudům Sv. Jeronýma.  Narodil se asi v roce 347 v dnešním Chorvatsku a zemřel v roce 420 v palestinském Betlémě. Pocházel ze zámožných poměrů a dostalo se mu vynikajícího  vzdělání, především  v Římě. Měl všechny předpoklady pro vědeckou dráhu a svého nadání vrchovatě využil,  a to především svůj jazykový talent.

Ve středoevropském prostředí vrcholila jeho popularita v době Karla IV. Vzhledem k místu narození byl mnohými pokládán za Slovana. Tehdy se ještě nevědělo, že  Slované  pronikli na  Balkán až později. 

Stejně jako dnes tak i tehdy se vytvářel kolem slavných osobností kult. Postava sv. Jeronýma se hojně zobrazovala  v městských i klášterních svatostáncích, kostelích, výjimečně i  jako socha a dokonce i jako výzdoba keramických kachlí. Postava  světce je v mnoha případech  součástí  iluminací a ozdobných iniciál v rukopisech středověkých knih s náboženskou tématikou.

Druhá část knihy je věnována popisu zobrazení sv. Jeronýma v kostelích, kaplích, v  rukopisech, na rámech obrazů  a na keramických  kachlích.  Je jich celkem  80 a vznikly v letech 1280 až 1507. Je mezi nimi i desková malba  Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně.

Závěrečná poznámka:  Jde o odbornou publikaci, která není určena  běžným čtenářům. Obohatí knižní fondy univerzitních a vědeckých knihoven jak v tuzemsku tak v zahraničí. Určitě bude k dispozici i ve Státní vědecké knihovně v Ostravě. Pokud by  měl někdo  ze čtenářů Hrabovských novin o ní zájem, rád ji komukoliv vypůjčím. Bydlím na Slínové ulici č. 8.

15. 7. 2021      V.S.