Dnešní komentář bude o knize, kterou napsal významný český historik Petr Čornej (1951). Je to objemná monogrfie (855 stánek!) s názvem „Jan Žižka“.
Autor vystudoval literaturu a český jazyk na Filosofické fakultě UK v Praze, v letech 1974 – 1990 pracoval v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, po revoluci se stal rektorem Literární akademie. Napsal několik vědeckých prací a učebnic, spolupracuje s televizí a rozhlasem, píše popularizační knihy a publikuje články v denním tisku.
Ve své knize navazuje na dílo Josefa Pekaře o Janu Žižkovi z roku 1927, které doplňuje a v mnoha směrech i koriguje na základě nejnovějších badatelských poznatků.
Husitský válečník vystupuje na stránkách knihy jako polní velitel se schopnostmi nacházet neobvyklá a překvapivá řečení i beznadějných vojenských situací.
Sám sebe vnímá jako hluboce věřícího bojovníka, který prolévá krev svých nepřátel na základě vůle boží.
Několik generací (včetně mé) bylo při hodnocení husitského hnutí ovlivněno dílem Aloise Jiráska (Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo) a někteří dokonce i marxistickým historikem Josefem Mackem ((Husitské revoluční hnutí).
Petr Čornej vylíčil dnešnímu čtenáři na základě důkladného studia písemných i jiných pramenů pravdivě tyto události pravdivě, a to se všemi klady i zápory.
Namátkou jsem vybral text na str. 337. Popisuje se zde dobývání Prachatic v roce 1417.
„Husité se rozdělili do několika oddílů, z nichž část systematicky prohledávala domy, odnášela majetek a pobíjela ukryté muže, jiní pak pronásledovali osoby mužského pohlaví po náměstí a několika přilehlých ulicích a mordovali dopadené. Na veřejných prostranstvích leželo 135 mrtvol. Zajatce v počtu 85 pak přivedli k Žižkovi, který je rozkázal napěchovat do sakristie farního kostela sv. Jakuba a upálit. Jejich smrt netrvala dlouho, sláma a soudky se smůlou vzplály rychle a zaplnily stísněný prostor dusivým dýmem. K prosbám a žádostem zajatců zůstali vítězové slepí a hluší. Život darovali prý jen sedmi mužům, o nichž věděli, že jsou upřímnými husity.“
Kniha obsahuje mnoho kopií dobových textů, rytin, maleb a fotografií pozůstatků různých objektů z té doby a také fotografie všech pomníků a soch s postavou Jana Žižky.
Doporučuji k přečtení, milovníci historické literatury se seznámí s mnoha novými poznatky o nejslavnější době českých dějin. A vytvoří si zcela nový pohled na historickou postavu hejtmana Jana Žižky z Trocnova.
29. 4. 2021 V.S.
Komentáře
Nevím, proč by v současné výjimečné situaci nemohl být tento hrob místem pro vzpomínku na oběti 2. sv. války.
Když se chce, všechno jde.
Přidat komentář