Knižní čtvrtek o knize Tomáše Zmeškala

 Kniha Tomáše Zmeškala  „Milostný dopis klínovým písmem “ je  zvláštní jak svým  obsahem tak i  literární formou. Jeho slovní  ekvilibristika,  působivé  líčení křehkých vztahů mez jednajícím osobami,  svižný popis  toku  událostí a další zvláštnosti  literárního stylu  Tomáše Zmeškala jsou v české literatuře  něčím novým a zcela výjimečným. Použité slovní obraty a konstrukce vět  slouží nejen k popisu děje, ale i k vytvoření  různých zvláštních pocitů a asociací.

Dovolím si následující přirovnání.  Existují mistři klasické malby  Rubens, Rembrandt,  Michelangelo,  Leonardo da Vinci a další.  A existují také  malíři, kteří se snaží  zachytit navíc i atmosféru dané chvíle, zdůraznit optické zvláštnosti , dokonce i čichové a zvukové vjemy  a  další momenty, které  se v klasické malbě objevují jen výjimečně.  Tomáš Zmeškal je v mých očích literárním impresionistou. Jeho knihu  čtu opakovaně a vždy nacházím něco nového.

Je  v ní popisován životní příběh  jedné pražské rodiny. Začíná  v poválečných letech a končí těsně po sametové revoluci.  Hlavními postavami je paní Květa Černá,  její manžel  Josef Černý, povoláním inženýr - statik a také mukl v Jáchymově,  jejich dcera  Alice, rodinný přítel - nepřítel  psychiatr  Antonín  Lukavský,  cukrář Marek Svoboda,  rodinný přítel – nepřítel  pracovník ministerstva vnitra  JUDr. Hynek Jánský,  bratránek z Londýna  Jiří a mnoho dalších postav.

Literární  styl  tohoto spisovatele  nejlépe ilustrují tyto ukázky:

Str. 54: „Jak vysvětlit stav těhotenství někomu, koho milovala naprosto a bez váhání, jak mu vysvětlit něco, co on nemůže nikdy zažít. Narazila na hráz jazyka, na kamennou propast táhnoucí se mezi nimi náhle odshora dolů. A pak ji to,  jednoho dne ihned po probuzení  napadlo a z ničeho nic mu řekla: Blaženost, Maxmiliáne. Blaženost. Nosit naše dítě je blaženost.“

Str. 123: „Jedním z příznaků stáří, pane podporučíku, alespoň v mém případě, je to, že můj mozek přestává  být racionální. Začínám podléhat emocím, náladám, a co je nejhorší, na začátku těchto pro mě do značné míry nepříliš zažitých duševních pochodů nikdy nevím, kde a kdy skončí. Je to jako cesta neznámou krajinou bez map.“

Str. 130: „Byl jsem zatčen, odveden a ve vyšetřovací místnosti jsem se setkal s Hynkem. On byl na té druhé straně, můj přítel  z nejmilejších, můj tenisový spoluhráč. On právník s vytříbenou mysli. Nejdříve mě přemlouval,  abych cosi  podepsal , pak mě prosil, pak mě zapřísahal a pak téměř plakal předtím, než mi řekl, milý Josefe, Josífku, příteli, když neuděláš to, co chci, pak po  mě přijdou jiní. A ti budou jako zvířata utržená ze řetězu. Oni už jsou takoví, já je znám, a oni tě zahubí. Zapomněl mi jen říci, že to byl on, který je měl na povel.“

Nakonec několik  informací o autorovi. Tomáš Zmeškal se narodil  v roce 1966 v Praze. O jeho původu toho není příliš známo, faktem je, že je černé pleti. Vystudoval anglický jazyk a literaturu na FF UK v Praze. V minulosti  působil jako lektor,  překladatel a tlumočník. Nyní pracuje jako středoškolský učitel se specializací na anglickou literaturu.

Kniha  „Milostný dopis klínovým písmem“ vyšla v roce 2008 a autor za ní obdržel cenu Evropské unie za literaturu. Spisovatel je členem PEN klubu.

27. 5. 2021       V.S.