Knižní čtvrtek o knize Vlastimila Vondrušky

  To, co tento  kladenský  rodák (*1955) v oblasti publicistiky  i v jiných oblastech vykonal,  je neuvěřitelné.  Napsal  50 vědeckých studií, 20 knih o středověku a  40 románů a detektivek.  Podle statistik vede v počtu vydávaných a vypůjčovaných knih.  Za tuto činnost obdržel  doposud pět prestižních cen. Jeho pětidílné dílo „Život ve staletích“ popisuje denní život poddaných, měšťanů i šlechty  a významné události  v 12, 13, 14, 15 a 16 století. Brzy má vyjít další díl o 17. století.

Po studiích na Filosofické fakultě KU působil v Národním museu a  v ČAV. Současně psal své knihy a vědecká pojednání. K tomu všemu ještě stihl  v roce 1990 se svou manželkou založit sklárnu  a patřil několik let k předním českým výrobcům historického skla.   Navíc  se věnuje od mládí horolezectví.  Není to obdivuhodný člověk?

Snad nejvíce  mne zaujala jeho kniha „Breviář pozitivní anarchie“. Vyšla v roce 2016, ale svým obsahem  je nadčasová.

Je to kniha komentářů a názorů na řešení aktuálních problémů současné společnosti.  Analyzuje je a na základě obdobných  situací v dějinách se snaží najít jejich optimální řešení.

Text knihy je rozdělen do následujících dílů: Dějiny trochu jinak, Dějiny versus ideologie, Demokracie versus tyranie, Pragmatismus versus naivita, Migrační krize, Epilog. Originální jsou jeho názory na kvantitu a kvalitu lidské populace, na problematiku lidských svobod,  lidské rovnosti a lidských práv, na  příčiny a důsledky migrace a na další  události, které jsou nyní velmi aktuální.

Snaží se vysvětlit i příčiny  historických dějů. Uvedu příklad kultu Panny Marie. Proč právě ona se stala tak populární? Proč ne sv. Josef nebo Maří Magdalena?   V určité době, konkrétně ve 13. a 14. století, bylo zasvěceno  matce Ježíše Krista mnoho kostelů,  vyrobeno  nespočetné množství soch a nakresleny  tisíce  obrazů.  V. Vondruška to dává do souvislosti s křížovými výpravami.  Středověcí křižáci, kteří zcela vyčerpaní a na okraji smrti procházeli vyprahlé pouště a bojovali s oddíly nevěřících, měli potřebu žádat o pomyslnou pomoc  v okamžiku smrti u nejbližší osoby, a to u mužů byla většinou matka. Právě tehdy se zrodil  velký  kult Panny Marie.  Jako patronku ji přijaly všechny rytířské řády, johanité, templáři i řád německých rytířů,  píše V. Vondrouška.  Má někdo lepší vysvětlení  příčin vzniku tohoto kultu?

Je to  kniha filosofických  úvah, která není určena všem.  Ne každý má zálibu v tomto druhu literatury. Obdivuhodný je i  rozsah pramenů, které autor ve své knize cituje,  aby podepřel svá tvrzení.  Včetně francouzských  myslitelů  Voltaire a Roussau, kteří svými převratnými názory položili základy duchovna  moderní Evropy.

Pochopitelně jsou mi známy i námitky proti některým tvrzením  a teoriím V. Vondrušky. Svými protivníky je označován dokonce za rasistu, pravicového populistu a za národovce.  U  některých  historiků je kritizováno jeho pojetí dějin,  jeho  výklad příčin pádu starověkého Říma a přeceňování významu  Habsburské monarchie.  Kritizovány jsou i  jeho  představy o cyklickém vývoji kultur v závislosti na podnebí  a počasí a na jejich změnách.   Některé námitky oponentů jsou možná oprávněné. 

Já jsem si oblíbil tohoto  myslitele, filosofa a spisovatele  také proto, že se  nebojí  zveřejňovat i  názory, které  jsou momentálně  menšinové. Jejich opodstatněnost  posoudí  ne politici, ale historici.

28. 10. 2021      V.S.