Knižní pátek o básních Věry Kročkové

Básně paní Věry Kročkové, majitelky květinářství v Ostravě-Hrabové, si mohou číst pouze její známí a přátelé, knižně ještě nevyšly. Některé si mohli občané Hrabové přečíst v minulých letech v Hrabovských listech. Podle mého mínění jsou výjimečné jak svým obsahem, tak formou.  Budu je proto zveřejňovat v Hrabovských novinách.

Ta dnešní má název  „Břízky v Hrabovském parku“.

Tmavý večer

jen stěží leden prozradí.

Venku víc jaro.

Mi to však nevadí.

 

Jdem s mamkou, ruku v ruce

šeptáme tichounce.

A otočím se prudce.

V tom parku někdo je!...

 

Stojíme beze slov

a nasloucháme zvukům.

Nepatří zvířatům...

A ani žádným duchům.

 

To břízky s bělostnými kmínky

nechtěly naše trápení

nechat bez připomínky,

že svět se nezmění...

 

Ty přenádherné stromy

jak v šatu nevěsty

dávají tolik síly

a svítí na cesty.

 

A v záři plné luny

čarovnou mají moc.

Vstávají s hrabovčany,

přejí jim dobrou noc.

 

Já vážně nevěděla,

že mluvit dovedou.

A večer zjistit jsem to měla,

když mamka šla se mnou.

 

A zeptejte se klidně,

však ona poví vám,

jak šepotaly vlídně,

když jsme šly večer k nám.

 

 Hodnotu veršů Věry Kročkové spatřuji v tom, že vypráví určitý příběh, použitá slova  vytváří zvláštní emotivní atmosféru. Čtenář je bezděky vtahován do děje, a někdy dokonce prožívá „deja vu“.

10. 3. 2023     V.S.