Navigace: Vladimír Slavík > Knižní pátek o díle Ferdinanda Peroutky

Knižní pátek o díle Ferdinanda Peroutky

 

Jméno tohoto významného českého politického žurnalisty proniklo do současného  mediálního světa v souvislosti s kauzou Miloše Zemana, který svého času neuváženě  prohlásil, že Ferdinand Peroutka byl obdivovatelem Hitlera. Skončilo to až u soudu.

Kdo byl Ferdinand Peroutka?   Je i dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české předválečné žurnalistiky.  Je autorem díla „Budování státu“, pojednávajícího o vzniku a o prvních letech Československa. Tato  kniha je dodnes významným  a uznávaným zdrojem objektivních informací o tomto období našich dějin.

Narodil se v roce 1895 v Praze, nedokončil gymnázium, krátce před maturitou školu opustil a začal se věnovat žurnalistice. Odmítl  se zúčastnit 1. sv. války, skrýval se na různých místech a nakonec  byl pro zdravotní nezpůsobilost vojenské služby zproštěn.  Po válce pracoval v různých denících, převážně jako šéfredaktor týdeníku Přítomnost. Zároveň byl  politickým redaktorem deníku Lidové noviny, kde byl jeho kolegou Karel Čapek, který patřil do úzkého okruhu jeho přátel.

Za druhé světové války byl  v letech 1939 – 45 vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwaldu, ale přežil. Po osvobození se vrátil k žurnalistice v novinách Svobodné noviny a Dnešek.

Pro zásadní nesouhlas k komunismem odešel  v roce 1948 do exilu.  Usídlil se v USA  a v letech 1951 – 61 byl ředitelem československého vysílání Svobodné Evropy, s níž spolupracoval i později . Zemřel v roce 1978 v New Yorku, urna s jeho popelem byla v roce1991 převezena do Prahy a uložena na Vyšehradském hřbitově.

Dílo Ferdinanda Peroutky:

Próza:   1922: Z deníku žurnalistova (soubor povídek). 1976: Oblak a valčík (romantický román).  Posmrtně 1980: Pozdější život Panny ( Jde o Pannu Orleánskou, o fikci v případě jejího zachránění před upálením).

Dramata:  1948: Oblak a valčík (podle stejnojmenného románu). 1991: Šťastlivec Sulĺa (z římských dějin).

Eseje a publicistika: 1924: Jací jsme. 1925: Boje o dnešek. 1927: Kdo nás osvobodil? 1932: Ano a ne. 1933-36. Budování státu. 1939: Osobnost, chaos a zlozvyky ( kritika literatury). 1952 - 76: Budeme pokračovat ( rozhlasové komentáře ve Svobodné Evropě).

V roce 1991 udělil tehdejší prezident  Václav Havel  Ferdinandu Peroutkovi  in memoriam  Řád T.G. Masaryka 1. Stupně.

V roce 2021 Nejvyšší soud České republiky  rozhodl o omluvě Miloše Zemana  vnučce novináře za jeho nepravdivé výroky o Ferdinandu Peroutkovi.  Jménem vlády ČR tak učinilo ministerstvo financí.

14.10. 2022    V.S.

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma