Navigace: Vladimír Slavík > Knižní pátek o díle Jacka Kerouac

Knižní pátek o díle Jacka Kerouac

 

Od narození tohoto proslaveného amerického spisovatele a beatnika uběhlo 12. března  2022 sto let.

Byl společně s Allenem Ginsbergem u zrodu beatnického hnutí. Soudí se, že tento název je odvozen od slova beat (tedy doslova „zbitý“), v přeneseném slova smyslu stav naprostého finančního a fyzického vyčerpání, způsobeného nezřízeným způsobem života, neustálým cestováním  a odmítáním tradičních maloměšťáckých hodnost. Významná byla pro tyto většinou mladé lidi hudba, alkohol a drogy.

Jack Kerouac záhy rozpoznal své spisovatelské nadání. První knihu publikoval v roce 1950 a byla inspirována vlastním dospíváním. Rozsáhlejší literární dílo „Můj bratr oceán“  napsal v době svého zaměstnání u obchodního námořnictva.

Skutečným zlomem v jeho osobním životě i spisovatelské kariéře bylo setkání s mužem nevalné pověsti, s Nealem Cassadym. Společně podnikli čtyři cesty po Americe a Mexiku, a pak spisovatel během dvaceti dní  za vydatné pomoci alkoholu, drog a kofeinu napsal v roce 1951 svůj nejslavnější román „Na cestě“.  Do knihkupectví se dostal až po nemalých úpravách, které  trochu zmírnily nejkontroverznější sexuální a alkoholické  scény.  Američtí konzervativci román odmítli pro údajnou propagaci delikventního chování, budoucí příznivci hnutí hippies považovali protagonisty románu za vzbouřence proti svazujícím společenským  normám a nespravedlivému společenskému systému. Obě skupiny přehlédly to hlavní, co vadilo tehdejší mladé generaci.  Bylo to nedostatek vyšších  ideálů  a konzumní způsob života střední třídy společnosti.

Román „Na cestě“ vyšel  v roce 1970 i v tehdejší Československé socialistické republice. Náklad byl velmi nízký a kniha se brzy vyprodala. V omezených počtech výtisků byla  distribuována i do veřejných knihoven. Kniha měla být svědectvím upadající morálky mládeže v kapitalistických státech, ale čtenáři v ní viděli  důkaz svobody a nezávislosti.

Jack Kerauc  se postupně rozešel se svými starými přáteli včetně Ginsberga. Vadily mu jejich často až prokomunistické názory a odklon od původního směřování  hnutí „květinových dětí.“  V jeho dalších knihách byly i náznaky antisemitských postojů a projevy nesnášenlivosti a někdy i  nenávisti k ženám. Stále častější obviňování z toho, že přispívá k rozkladu společnosti, řešil alkoholem. Zemřel ve svých 47 letech na cirhózu jater.

1. 4. 2022        V.S.

 

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma