Scenárista a spisovatel Jiří Křižan se narodil ve Valašském Meziříčí v roce 1941. Otec vlastnil velkou pilu a politickém procesu byl v roce 1950 odsouzen za velezradu k trestu smrti. Syn vlastizrádce byl z gymnázia kvůli hanlivé básničce na prezidenta Zápotockého vyloučen. Pracoval pak v různých manuálních zaměstnáních. Projevil literární sklony a podařilo se mu externě vystudovat dramaturgii na FAMU. Koncem 60. let napsal autobiografickou novelu Stín, ale mohla vyjít pouze v zahraničí. Současně se živil jako technický redaktor deníku Mladá fronta. Od poloviny 70. let byl dramaturgem a scenáristou ve Filmovém studiu Barrandov.
Podle scénářů Jiřího Křižana bylo natočeno 16 filmů, nejznámější jsou Stíny horkého léta (1977 - rež. František Vláčil), Signum Laudis (1993 – rež. Martin Hollý), Je třeba zabít Sekala 1998 – rež. Vladimír Michálek). Tento film získal 10 Českých lvů a Cenu za nejlepší film roku.
V 70. letech vydal pod cizím jménem v Nizozemsku a ve Švédsku román Tiché bolesti, česky vyšel až v roce 2018.
Za spoluúčast na filmu Signum Laudis (1980) mu byla udělena Státní cena Klementa Gottwalda. Odmítl ji převzít a byl mu zakázán vstup na Barrandov. Přátelsky ho přijali ve Filmovém studiu v Bratislavě, kde ve spolupráci s režizérem Martinem Hollým tvořil další filmy.
Jeho scénáře obsahují dobrodružné, tragicky a baladicky laděné příběhy z nedávné minulosti, často situované na Valašsko.
V červnu 1989 byl jedním s iniciátorů petice Několik vět, v červnu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Nikdy nebyl klasickým disidentem, nepatřil ani k chartistům. přesto si ho vybral Václav Havel jako svého poradce a byl i náměstkem ministra vnitra.
Později politiku opustil, věnoval se filmovým scénářům a přednášel na pražské FAMU. Nakonec se stěhuje do Branek u Valašského Meziříčí, kde prožil své dětství, stará se o lesy navrácené v restituci, chová koně a pálí vlastní slivovici. Zemřel náhle v roce 2010 ve věku 68 let.
19. 8. 2022 V.S.