Knižní pátek o díle Ladislava Mňačka

Tento spisovatel,dramatik, novinář a publicista významně svým životem a svým dílem ovlivnil politické myšlení  mnohých v době totality. Z oddaného komunisty se postupně stal nekompromisní odpůrce komunismu. Své názory neskrýval a stal se pro tehdejší režim velmi nebezpečným.

Narodil se v roce 1919 ve Valašských Kloboucích na Moravě, dětství a mládí prožil v Martině na Slovensku, kde jeho otec dostal místo poštmistra. Tehdejší doba mu neumožnila získat vyšší vzdělání, vyučil se jako prodavač a pracoval také jako stavební dělník. V roce 1939 se neúspěšně pokusil o útěk do Sovětského svazu, skončil však ve vězení a následně byl poslán na nucené práce do Německa. V roce 1944 utekl a zapojil se do partyzánského hnutí na Valašsku.

V letech 1945 – 53 byl redaktorem Rudého práva a Pravdy, pak působil 12 let jako zahraniční zpravodaj v mnoha evropských a asijských zemích. Zážitky z těchto let popsal v několika reportážních knihách. Únor 1948 přivítal z nadšením, fanatický komunista  se však brzy změnil v odpůrce a kritika tohoto režimu. V roce 1967 emigroval do Izraele, v roce 1968 se vrátil zpět do vlasti a aktivně se zapojil do obrodného procesu. Druhá emigrace, podstatně delší, následovala po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Usadil se v Rakousku a věnoval se psaní svých románů, politických esejí a  filmových scénářů. Do Československa se vrátil v roce 1989. Zemřel v roce 1994 v Bratislavě.

Literární dílo Ladislava Mňačka:

1959:  Román Smrt si říká Engelchen pojednává o zážitcích autora z dob jeho partyzánského působení v letech 1944 - 45 na Valašsku. Děj románu byl dvakrát zfilmován.

1961: Reportážní kniha Já, Adolf Eichmann. Podrobný popis soudního procesu s člověkem, který je zodpovědný za smrt milónů Židů.

1966: Noční rozhovor. Román popisuje zážitky autora z pracovního nasazení v Drážďanech v době 2. sv. války. Po 20 letech se do tohoto města vrací  a konfrontuje minulost s přítomností.

1967: Jak chutná moc. Novela obsahuje otřesné svědectví, jak zhoubnou moc může mít totalitní režim. Vydání knihy v Československu bylo zakázáno, vyšla ve Vídni a Londýně. V Československu vyšla až v roce 1968.

1972: Soudruh Prášil. Satirický román o poválečných dějinách KSČ.

Spisovatelé Ladislav Mňačko, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík,  Václav Havel a další se velkou měrou zasloužili na postupné degradaci totalitního režimu a na návrat demokracie.

 Protože psané  slovo mělo, má a vždy bude mít na vývoj společnosti významný vliv.

4. 11. 2022     V.S.