Knižní pátek o dizertační práci PhDr. Martina Slepičky

Dizertační práce má název „Symbolická role francouzských světců v českém středověku v kontextu česko-francouzských kulturních vztahů.“

Martin Slepička mi ji zaslal v lednu tohoto roku k přečtení  s oznámením, že ji úspěšně obhájil, a tím zakončil svá vysokoškolská studia. Jelikož historie patří do okruhu mých zájmů, byl jsem tím velmi potěšen. Četba byla časově náročná, dizertační práce má včetně obrazových příloh 463 stran. Ale nelitoval jsem toho. Životní osudy křesťanských světců, žijících ve středověku, jsou popsány poutavě a plasticky, jakož i  tehdejších události a vzájemné vztahy panovníků středověkých státních útvarů. Četba byla pro mne  zážitkem, srovnatelným se shlédnutím výpravného historického  filmu.

Martinova dizertační práce mne utvrdila v některých mých dřívějších poznatcích a poučila i o mnoha dalších.  Především jsem si uvědomil, jak hluboké kořeny má tzv. západní kultura a civilizace  a jaký význam při jejím vzniku měla křesťanská víra a katolická církev.

Doplnil jsem si informace o středověkých kulturních i jiných  kontaktech mezi českými zeměmi a Francií.  Dětství Karla IV, strávené na dvoře francouzského krále včetně vzdělání určitě ovlivnily jeho způsob myšlení i aktivity po návratu do Čech.  Pražský hrad  nechal upravit dle francouzského vzoru, založil v Praze univerzitu,  z Avignonu pocházel i architekt  Matyáš z Arrasu, stavitel gotické pražské katedrály. Nezanedbatelná byla i role i francouzské manželky Karla IV, Blanky z Valois. Inspirovala v mravech i v módě Pražany, přivezla do Prahy náboženské i jiné knihy.

Zcela nové byly pro mne informace, že Francii navštívil nedlouho před svou mučednickou smrtí i biskup Vojtěch, že v Paříži studoval i pražský biskup Daniel I.  a olomoucký biskup Zdík. Významné byly i každoroční povinné  cesty opatů cisterciáckého, benediktinského a premonstrátského řádu za jejich představenými do Francie. Přivezli do Čech nejen pokyny o další činnosti řádů v náboženské i v ekonomické oblasti, ale i velmi ceněné knihy. Stejně významný byl i pobyt českých studentů na francouzských školách. Byly to vesměs duchovní osoby, které po návratu do Čech a na Moravu  šířily mezi věřícími i nabyté kulturní poznatky.

Nyní k tomu podstatnému, o čem pojednává tato dizertační práce, o francouzských svědcích.  Těm je věnována převážná část textu. Ti nejstarší pochází z římských dob, kdy křesťané byli pronásledovanou sektou. Patřil  k nim i sv. Martin, původem římský voják, který se milosrdně rozdělil o svůj plášť s žebrákem. Později se stal biskupem v Tours a podílel se na christianizaci dnešní Francie. Odmítl život v luxusu a stal se prototypem dalších světců.

Za svaté bylo od té doby, od 4. století, prohlášeno mnoho církevních i světských osobností, vesměs za zásluhy o šíření křesťanské víry, za příkladný život dle vzoru Ježíše Krista, za konání různých  bohulibých skutků včetně těch nadpřirozených.  Byly  to „celebrity“ tehdejší společnosti. Souběžně vznikl i fenomén světeckých relikvií. Ostatky svatých měly ve středověku významnou úlohu. Přičítaly se jim zázračné vlastnosti, zvyšovaly prestiž  jejich majitelů a byly velmi ceněnými dary mezi příslušníky vysoké šlechty a církevními preláty.

Překvapením pro mne svým rozsahem a obsahem byla i obrazová příloha, která obsahuje 47 zobrazení kostelů, klášterů, osob a soch světců, biskupů, králů, císařů a dalších prelátů včetně jejich náhrobků. Obsahuje i  foto pozůstatků opatství sv. Maura, které v roce 996 navštívil sv. Vojtěch, společné vyobrazení Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois, vyobrazení kronikáře Kosmy a další zajímavosti.

PhDr. Martin Slepička v lednu 2023 úspěšně obhájil svou disertační práci a získal titul PhD. (doktor filosofie). Myslím, že si zaslouží obdiv a úctu všech spoluobčanů.

Poznámka: Dizertační práci vze stáhnout pomocí internetu na Portálu Ostravské univerzity.

31. 3. 2023   V.S.