Knižní pátek o knize Filipa Jánského

 Jeho kniha „Nebeští jezdci“ vyšla v roce 1964 a byl o ní mimořádný zájem.  Poprvé  se veřejnost oficiálně dozvěděla, že na porážce Německa se významně podíleli i českoslovenští  vojenští letci , působící  od roku 1939 ve Velké Británii. Příběh také brzy nabyl i filmovou podobu a  film měl neobyčejný úspěch.

Vlastní jméno spisovatele je Richard Husmann. Narodil se v roce 1922 v úřednické rodině  Praze, jako nadšený skaut se okamžitě po německé okupaci  zapojil do odboje. Zanechal studia na gymnáziu a v sedmnácti letech  byl vyslán se zpravodajským posláním do Německa.  Odtud se dostal do Francie, krátce sloužil v cizinecké legii,  a po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie.

Nakonec  skončil jako příslušník  čs. 311. bombardovací  perutě  RAF jako zadní střelec bombardovacího letounu  wellington.

Když v roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, přihlásil se do letecké skupiny odesílané na východní frontu. Zde v čs. smíšené letecké divizi  bojoval s velkým nasazením jako  střelec bitevních letounů „šturmovik“.  Na konci války utrpěl těžká poranění a dlouho se léčil. Po celý další život si uchovával přátelský vztah k veliteli své jednotky, k plukovníku Mikuláši Guljaničovi.

Jako většina příslušníků RAF  byl po skončení války z armády propuštěn.  Nepomohlo mu ani působení na východní frontě.  V roce 1948 ve svých 26 letech dokončil gymnasium, pak byl dispečerem letového provozu, úředníkem, technickým překladatelem, plavčíkem, zemědělským dělníkem,  nakládal i skládal vagony.

Od počátku 60. let přispíval povídkami  o letectví do různých časopisů. V roce 1964 vyšli jeho „Nebeští jezdci.“  Zužitkoval v ní své zážitky z riskantních náletů na Německo  a z  leteckých bojů  nad Atlantikem a Severním mořem.  Román posloužil jako předloha pro film, na scénáři spolupracoval  se Zdeňkem Mahlerem.  Do kin se film dostal v roce 1968, režii měl Jindřich Polák, hlavní roli vyzvořil Jiří Hrzán.

Poslední léta Husmannova života byla poznamenána zhoršujícím se zdravotním stavem. Nepřestal se zaobírat literaturou, přemýšlel o románu, ve kterém by zpracoval své zážitky z působení  na východní frontě. Již k tomu nedošlo, zemřel v Praze v roce 1987 ve věku 65. let.

Knihu Filipa Jánského pro tento pátek jsem vybral záměrně. V tyto dny se každoročně oslavoval konec  2. sv. války a připomínaly  se především zásluhy Rudé armády.  Napadením  Ukrajiny  Ruskem dne 24. 4. se vše  velmi zkomplikovalo.

Pokud by měl o knihu někdo zájem, rád ji komukoliv daruji.

29. 4. 2022      V.S.