Knižní pátek o knize Otto Franka

 V roce 1946 vyšla v Amsterodamu kniha o tragickém příběhu židovské rodiny Otto Franka, která se v letech 1943 -1944 ukrývala více jak 2 roky před deportací do koncetačního tábora. Úkrytem byl přístěnek, který tajně zřídil Otto Frank v amsterodamské továrně, ve které  pracoval.  Přežívali díky pomoci od několika lidí, kteří jim nosili potraviny a další potřebné věci. Patnáctiletá dcera Anne si psala deník, ve kterém popisovala své  každodenní smutné zážitky. Poslední zápis je z 1. srpna 1944, tři dny před prozrazením úkrytu.

Anne se svou sestrou byly deportovány do  koncentráku v Gergen-Belsenu, kde zemřely. Matka obou dětí  Edith Franková zemřela v Osvětimi. Otec přežil, po návratu deník upravil a v roce 1947  v knižní podobě vydal. Je to dodnes jedna z nejpopulárnějších knih, byla přeložena do 70 jazyků a vyšla v 30 milionech výtisků. Příběh byl podle této předlohy i zfilmován.  Originál deníku byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Již v poválečné době se pátralo, kdo úkryt této židovské rodiny prozradil. Byla určitá podezření, která směřovala do tehdejší amsterodamské židovské rady. Ta  byla nucena uvádět v život represivní a jiná opatření, nařizovaná nacistickým režimem.  Členem této rady byl i notář van den Bergh. V roce 1943 byla židovská rada rozpuštěna a její členové, s výjimkou van den Bergha, deportováni do koncentračních táborů. Také existovaly náznaky, že jeden z členů židovské rady byl informátorem nacistů. V té době však bylo nemyslitelné obvinit Žida z tohoto skutku. Byly náznaky, že Annin otec jméno viníka znal, ale  rozhodl se mlčet.

V roce 2016 vznikl tým, který tento případ opět otevřel. Po šest letech práce bylo oznámeno jméno člověka, který mohl zkázu rodiny Frankových způsobit: notář van den Bergh. Vyšetřovatelé využívali moderní investigativní metody, jako například počítačový algoritmus, který vyhledával spojitosti mezi mnoha podezřelými. K dispozici  jim byl také velmi rozsáhlý amsterodamský archiv a materiály z muzea Dům Anne Frankové.

Motivem k činu  van den Bergha byl v největší pravděpodobnosti stach z deportace. Jako člen židovské rady znal podrobnosti o osudech Židů v koncenračních táborech. Přetrvávají však i názory, které podíl van den Rergha na prozrazení úkrytu zpochybňují. Domnělý zrádce zemřel v roce 1950 a až do své smrti svůjpodíl na osudech rodiny Otto Franka popíral.

Toto téma jsem vybral proto, že v minulých dnech (27. ledna) uběhlo 78 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, kde zahynulo přes 1 milion Židů. I s odstupem mnoha let jsou události spojené s holocaustem neustálou připomínkou toho, co se již nikdy nesmí opakovat.

Kniha je dostupná v městské knihovně v Hrabůvce.

4. 2. 2022     V.S.