Hrabovský rodák a občan, historik PhDr. Martin Slepička (*1993) napsal a úspěšně obhájil v roce 2020 svou rigorózní práci, která má název „Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě – Hrabové“. Navazuje na publikaci, kterou napsal o této historické památce v roce 2015, aktualizuje výsledky staršího bádání a obohacuje je o řadu nových poznatků. Kromě podrobného zpracování církevních dějin Hrabové se rovněž věnuje několika nepříliš známým skutečnostem, spjatým s tímto kostelem, ať již se jedná o lidovou pověst o přenesení kostela z Metylovic, či informacím, spojenými s požárem kostela v rokce 2002 a jeho následnou obnovou. Jeho práci je možno označit i za struční dějiny Hrabové. Jsou v ní popsány všechny důležité události od jejího vzniku až po dnešek, včetně upozornění na některé osobnosti jak z oblasti duchovní tak z oblasti školství a správy obce. Mimo všestranného a podrobného popisu stavby kostela je pozornost věnována i dalším významným stavbám v Hrabové (fara, stará a nová škola).
Obsah rigorózní práce je následující: Přehled dosavadního badání. Z dějin obce Hrabové. Historie kostela v kontextu proměn hrabovské farnosti. Architektura a památky. Patrocinium, symboly, fenomény kostela. Hrabovská duchovní správa. Edice pramenů a výpovědí k dějinám kostela. Závěr. Seznam pramenů a literatury. Přílohy.
Celkem 269 stránek velmi zajímavého textu, čtivého, psaného výbornou češtinou a přinášejícího i některé nové informace nejen o kostele, ale i o minulosti naší obce. Jsou popsány i různé peripetie, související se středověkými konkurenční spory mezi katolíky a nekatolíky. Platila zásada „čí panství, toho víra“. A majitelé paskovského panství nebyli vždy katolíci, i v hrabovském kostele byli duchovní různých konfesí. Jsou popsány i novodobé snahy o postavení nového, zděného kostela, které byly definitivně ukončeny Únorem roku 1948. Je zde i bohatá sbírka fotografií původního vzhledu kostela, stavu po požáru, dokumentační snímky z různých fází obnovy, vnější vzhled po obnově, detaily interiéru a snímky ze slavnostního vysvěcení v listopadu roku 2002.
Cenné jsou i informace o faráři panu Jakubu Horákovi, který působil v Hrabové v letech 1934 – 1972. Byla to populární osobnost Hrabové, stejně jako farář Josef Řezáč, starosta Karel Staněk nebo nadučitel František Bartoník. Podrobně je popsáno i problematické období působení farářů Ignáce Kocvrlicha a Antonína Mohapla na konci 19. a na začátku 20. století a jejich spory s tehdejším starostou Staňkem a nadučitelem Bartoníkem.
Má poznámka k pověsti o převozu kostela v 16. století z Metylovic u Frýdlantu do Hrabové. Martin Slepička upozornil opakovaně na lidovou pověst, že hrabovský kostel byl do Hrabové převezen z Metylovic. Podle mého názoru je to velmi pravděpodobné. Minulá i současná dendrochronologická zkoumání stavebního materiálu prokázala, že jde o dřevo z jedlí. Těm se velmi dařilo v okolí Frýdlantu, kde jsou i Metylovice. Zdejší jedlové dřevo bylo určitě vyhledávaným stavebním materiálem v širokém okolí, a jistě zde místními tesaři i zpracováváno, otesáváno, tvarováno a také i zkušebně sestavováno, aby vše „pasovalo“. Hotové stavební prvky byly pak převezeny na místo určení, a tam smontovány. Významně se tím šetřily stavební náklady, nebylo nutno převážet těžké kmeny, nebylo nutno ubytovávat a živit tesaře daleko od jejich domovů atd. Takže i náš kostel mohl být „převezen“ ve formě stavebních dílů někdy kolem roku 1330 z Metylovic koňskými povozy do Hrabové.
Závěr: Skládám hlubokou poklonu autorovi této práce a vážím si jeho zájmu o historii Hrabové. Musím mu ale vytknout jeho přespříliš velkou skromnost. Proč nenabídl tuto svou práci správci webových stránek městského obvodu, panu tajemníkovi Sochovi, ke zveřejnění v rubrice „Publikace“? Je jich tam pět, všechny o historii naší obce. Ta šestá by byla skvělým doplňkem, a určitě by měla mnoho čtenářů. Snad se tak stane v nejbližší budoucnosti. Uvidíme.
30. 9. 2022 V.S.